kapitoly

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6
  7. 7
  8. 8
  9. 9
  10. 10
  11. 11
  12. 12
  13. 13
  14. 14
  15. 15
  16. 16
  17. 17
  18. 18
  19. 19
  20. 20
  21. 21
  22. 22
  23. 23
  24. 24
  25. 25
  26. 26
  27. 27
  28. 28
  29. 29
  30. 30
  31. 31
  32. 32
  33. 33
  34. 34
  35. 35
  36. 36
  37. 37
  38. 38
  39. 39
  40. 40
  41. 41
  42. 42

Starý Zákon

Nový Zákon

Job 40 Ceský studijní preklad (CSP)

1. A Hospodin Jóbovi dále odpovídal. Řekl:

2. Smí snad nějaký kritik vést spor s Všemohoucím? Nechť na to odpoví ten, kdo Boha kárá.

Jób Bohu odpovídá

3. Nato Jób Hospodinu odpověděl. Řekl:

4. Hle, jsem nepatrný, co ti mám odpovědět? Kladu si ruku na ústa.

5. Promluvil jsem jednou a již odpovídat nebudu, i podruhé, ale vícekrát ne.

Boží výzva

6. Tu Jóbovi odpověděl Hospodin z vichřice. Řekl:

7. Nyní si přepásej bedra jako muž, ať se tě vyptám, a pouč mě.

8. Chceš snad zrušit i můj soud, prohlásit mě vinným, a tak se ospravedlnit?

9. Zdalipak máš paži jako Bůh a můžeš hřímat hlasem, jakým hřímá on?

10. Nyní se ozdob vznešeností a vyvýšeností, oděj se majestátem a důstojností.

11. Rozlij zuřivost svého hněvu, pohleď na každého pyšného a sniž ho.

12. Pohleď na každého pyšného a pokoř ho, ničemy sraz na jejich místě.

13. Skryj je společně do prachu, jejich tváře obvaž na skrytém místě.

14. I já ti budu vzdávat chválu, že ti pomůže tvá pravice.

15. Jen si všimni behemóta, kterého jsem učinil stejně jako tebe; žere trávu jako býk.

16. Jen pohleď, jeho síla je v jeho bedrech a jeho zdatnost v jeho břišních svalech.

17. Vzpřímí ocas jako cedr, šlachy jeho stehen jsou propletené.

18. Jeho kosti jsou jako bronzové roury, jeho kostra jako železný sochor.

19. On je prvotina Božího jednání, jeho Tvůrce ať mu přinese jeho meč.

20. Neboť hory mu poskytují pastvu, kde dovádí všechna polní zvěř.

21. Uléhá pod lotosy v úkrytu z rákosí a bahna.

22. Lotosy jej zahalí svým stínem, obklopují jej potoční topoly.

23. Jestliže se řeka vzdouvá, nepodléhá panice, je si jist, ačkoliv se proti jeho tlamě valí jako Jordán.

24. Může se ho člověk zmocnit svým pohledem, protáhnout mu chřípí návnadami?

25. Vytáhneš livjátána udicí, zkrotíš provazem jeho jazyk?

26. Vložíš snad do jeho chřípí rákos, probodneš jeho čelist háčkem?

27. Zahrne tě snad úpěnlivými prosbami? Zdalipak k tobě promluví vlídnými slovy?

28. Uzavře snad s tebou smlouvu? Přijmeš jej navěky za otroka?

29. Budeš si s ním hrát jako s ptáčkem, uvážeš ho pro svá děvčata?

30. Budou o něm vyjednávat společníci, rozdělí jej mezi obchodníky?

31. Zaplníš snad jeho kůži oštěpy, jeho hlavu rybářskou harpunou?

32. Polož na něho svou dlaň, připomeň si boj a už v tom nepokračuj.