1. Tu odpověděl Bildad Šúchský. Řekl:
2. Jak dlouho budeš povídat tyto věci a řeči tvých úst budou jako prudký vítr?
3. Cožpak Bůh pokřiví právo? Pokřiví snad Všemohoucí spravedlnost?
4. Jestliže tví synové proti němu zhřešili, vydal je do moci jejich přestoupení.
5. Pokud ty budeš usilovně hledat Boha a Všemohoucího budeš prosit o smilování,
6. pokud jsi čistý a přímý, nyní se tedy dá kvůli tobě pohnout a obnoví příbytek tvé spravedlnosti.
7. Tvůj počátek se bude zdát nepatrný, zatímco tvá budoucnost půjde rychle vzhůru.
8. Jen se přece zeptej u dřívější generace a ověř to podle bádání jejich otců.
9. Neboť my jsme tu od včera a nedozvíme se to, naše dny jsou totiž jako stín na zemi.
10. Cožpak to nejsou oni, kdo tě poučí, promluví k tobě a vynesou výroky ze svého srdce?
11. Což vyroste papyrus mimo bažinu? Vzroste sítí bez vody?
12. Ten ve svém rozpuku ještě nemůže být utržen, ale uschne dříve než jakákoliv tráva.
13. Tak dopadnou všichni, kdo zapomínají na Boha; zanikne i naděje bezbožného,
14. jemuž se stane důvěra zklamáním, naděje pavučinou.
15. Opře se o svůj dům, ale nezůstane stát; chytí se ho, ale neobstojí.
16. Na slunci je svěží a jeho ratolest vyrazí nad jeho zahradou.
17. Na hromadě kamení se budou proplétat jeho kořeny, pronikne do kamenného domu.
18. Jestliže jej vykoření z jeho místa, ono jej zapře: Nikdy jsem tě nevidělo.
19. Inu, taková je radost jeho cesty; a z prachu vyraší zase další.
20. Hle, Bůh nezavrhne bezúhonného ani nebude pevně držet za ruku zločince.
21. Nakonec naplní smíchem tvá ústa a tvé rty radostným křikem,
22. ti, kdo tě nenávidí, oblečou hanbu a stan ničemů, ten pomine.