1. A Elíhú odpovídal dále. Řekl:
2. Považuješ tohle za správné? Řekl jsi: Má spravedlnost je před Bohem.
3. Vždyť se ptáš: Jaký užitek ti to přinese? Co víc získám než svým hříchem?
4. Já odpovím několika výroky tobě a s tebou i tvým přátelům.
5. Pohleď na nebesa a viz, pozoruj oblaky, jak tě převyšují.
6. Hřešíšli, co to s ním provede? Jeli tvých přestoupení mnoho, co mu to způsobí?
7. Pokud jsi byl spravedlivý, co mu tím dáš nebo co od tebe získá?
8. Tvá ničemnost se týká jen člověka, jako jsi ty, tvá spravedlnost lidského syna.
9. Lidé se dávají do křiku pro množství útlaku, pro tvrdou paži mocných křičí o pomoc.
10. A nikdo neříká: Kde je Bůh, můj Tvůrce, který dává v noci písně,
11. vyučuje nás více než zemská zvířata, činí nás moudřejšími než nebeské ptactvo?
12. Jednou budou úpěnlivě volat, ale on neodpoví, kvůli pýše zlých lidí.
13. Bůh nebude poslouchat pouhý klam, Všemohoucí si toho nebude všímat.
14. Tím spíše když říkáš, že si nebudeš všímat jej. Tvůj spor je před ním a ty na něj musíš čekat.
15. Avšak nyní, protože jeho hněv tě ještě nenavštívil a o zpupnost se zatím příliš nestaral.
16. I Jób svá ústa otvírá marně, bez rozmyslu zbytečně rozmnožuje výroky.