1. Davidův žalm, když byl v Judské pustině.
2. Bože, ty jsi můj Bůh! Usilovně tě hledám, má duše po tobě žízní, mé tělo po tobě touží ve vyprahlé, vyschlé, bezvodé zemi.
3. Proto tě vyhlížím ve svatyni -- chci hledět na tvou moc i slávu,
4. neboť tvé milosrdenství je lepší než život. Mé rty tě budou oslavovat --
5. tak ti budu dobrořečit po celý svůj život, ve tvém jménu budu pozvedat dlaně.
6. Má duše se sytí tukem, tučnou stravou. A mé rty? Radostným křikem tě chválí má ústa.
7. Když si tě připomínám na svém loži. O tobě rozjímám za nočních hlídek,
8. jak jsi mi býval ku pomoci. Budu jásat ve stínu tvých křídel;
9. má duše přilnula k tobě. Podpírá mě tvá pravice.
10. A ti, kteří usilují o zkázu mé duše, se dostanou do útrob země.
11. Budou vydáni pod meč, stanou se kořistí lišek.
12. Ale král se bude radovat v Bohu; každý, kdo při něm přísahá, se bude chlubit, ale ústa mluvící lež budou zacpána.