1. Pro vedoucího chval. Synové Kórachovi. Žalm.
2. Slyšte to, všechny národy, naslouchejte, všichni obyvatelé světa,
3. vy, synové Adamovi, vy, synové člověka, jak bohatí, tak nuzní!
4. Má ústa budou promlouvat moudrost a přemýšlení mého srdce rozumnost.
5. Nakloním své ucho k přísloví, při lyře předložím svou hádanku.
6. Proč bych se bál ve zlých dnech, kdy mě obklopuje zvrácenost mých pronásledovatelů?
7. Spoléhají na svůj majetek; chlubí se svým velkým bohatstvím.
8. Nikdo nevykoupí ani bratra, člověk Bohu za sebe nedá výkupné.
9. Cena za jeho duši je tak vysoká -- nikdy na ni nebude mít,
10. aby žil navždy a neviděl zkázu.
11. Vždyť je zřejmé, že moudří umírají stejně jako hlupák či tupec; hynou a zanechávají svůj majetek jiným.
12. V jejich nitru je, že jejich domy jsou tu navěky, jejich příbytky z pokolení do pokolení; svými jmény nazývají pozemky.
13. Ale ani člověk, který je vážený, nepřetrvá. Je podobný zvířatům, která hynou.
14. Taková je cesta těch, kteří spoléhají sami na sebe, i jejich následovníků, kteří našli zalíbení v jejich ústech. Sela.
15. Do podsvětí směřují jako ovce, smrt je pase, přímí je opanují hned za jitra. Jejich výtvory pohltí podsvětí, daleko od jejich příbytků.
16. Bůh jistě vykoupí mou duši z moci podsvětí -- vždyť mě přijme! Sela.
17. Neboj se, když někdo bohatne, když rozmnožuje slávu svého domu --
18. vždyť při své smrti si nevezme nic, jeho sláva za ním nesestoupí.
19. Ačkoliv za svého života své duši dobrořečil -- a když se ti daří dobře, tak tě chválí --
20. přijde k pokolení svých otců, kteří již nikdy neuvidí světlo.
21. Ani vážený člověk to nechápe a je podobný zvířatům, která hynou.