1. Meditace -- Asafův žalm. Proč jsi nás, Bože, nadobro odvrhl? Tvůj hněv plane proti ovcím tvého stáda.
2. Pamatuj na svou obec, kterou sis dávno získal, na svůj dědičný kmen, kterýs vykoupil, na horu Sijón, na níž přebýváš.
3. Obrať své kroky k tomu, co bylo dlouho v troskách, k vší té zkáze, kterou nepřítel způsobil ve svatyni.
4. Tví nepřátelé řvali uprostřed tvého shromáždění, vztyčili tam svá znamení.
5. Je známo, že jako se zvedají vzhůru sekery v houští,
6. tak nyní otloukali tvé řezby -- jak širočinou, tak mlatem.
7. Tvou svatyni podpálili, strhli k zemi, příbytek tvého jména znesvětili.
8. V srdci si řekli: Vyhubme je všechny! Vypálili všechna Boží shromaždiště v zemi.
9. Svá znamení nevidíme, není již proroka, a nikdo z nás neví, dokdy to potrvá.
10. Bože, dokdy se bude protivník rouhat? To bude nepřítel pořád znevažovat tvé jméno?
11. Proč odvracíš svou ruku? Zvedni pravici z klína a skoncuj s tím!
12. Bůh je můj král odedávna. Uprostřed země koná spásné činy.
13. Tys svou mocí rozbouřil moře, roztříštils hlavy drakům na vodách.
14. Tys rozdrtil hlavy livjátána, dals ho za potravu pouštnímu lidu.
15. Tys dal vytrysknout prameni i potoku, tys vysušil i stálé řeky.
16. Tobě patří den, tobě patří i noc. Tys upevnil světlo i slunce.
17. Tys ustanovil všechny hranice země, tys utvořil léto i zimu.
18. Vzpomeň si, Hospodine, jak se nepřítel rouhal, jak ten bláznivý lid znevažoval tvé jméno.
19. Nevydávej dravé zvěři život své hrdličky, nezapomeň nikdy na život svých chudých.
20. Shlédni na smlouvu! Vždyť temná místa země se zaplnila příbytky násilí.
21. Kéž už utlačovaný není znovu ostouzen. Chudý a nuzný ať chválí tvé jméno!
22. Povstaň, Bože, veď svou při! Připomeň si, že blázen tě denně tupí.
23. Nezapomeň na křik tvých nepřátel, na stále rostoucí hukot tvých protivníků.