kapitoly

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6
  7. 7
  8. 8
  9. 9
  10. 10
  11. 11
  12. 12
  13. 13
  14. 14
  15. 15
  16. 16
  17. 17
  18. 18
  19. 19
  20. 20
  21. 21
  22. 22
  23. 23
  24. 24
  25. 25
  26. 26
  27. 27
  28. 28
  29. 29
  30. 30
  31. 31
  32. 32
  33. 33
  34. 34
  35. 35
  36. 36
  37. 37
  38. 38
  39. 39
  40. 40
  41. 41
  42. 42
  43. 43
  44. 44
  45. 45
  46. 46
  47. 47
  48. 48
  49. 49
  50. 50
  51. 51
  52. 52
  53. 53
  54. 54
  55. 55
  56. 56
  57. 57
  58. 58
  59. 59
  60. 60
  61. 61
  62. 62
  63. 63
  64. 64
  65. 65
  66. 66
  67. 67
  68. 68
  69. 69
  70. 70
  71. 71
  72. 72
  73. 73
  74. 74
  75. 75
  76. 76
  77. 77
  78. 78
  79. 79
  80. 80
  81. 81
  82. 82
  83. 83
  84. 84
  85. 85
  86. 86
  87. 87
  88. 88
  89. 89
  90. 90
  91. 91
  92. 92
  93. 93
  94. 94
  95. 95
  96. 96
  97. 97
  98. 98
  99. 99
  100. 100
  101. 101
  102. 102
  103. 103
  104. 104
  105. 105
  106. 106
  107. 107
  108. 108
  109. 109
  110. 110
  111. 111
  112. 112
  113. 113
  114. 114
  115. 115
  116. 116
  117. 117
  118. 118
  119. 119
  120. 120
  121. 121
  122. 122
  123. 123
  124. 124
  125. 125
  126. 126
  127. 127
  128. 128
  129. 129
  130. 130
  131. 131
  132. 132
  133. 133
  134. 134
  135. 135
  136. 136
  137. 137
  138. 138
  139. 139
  140. 140
  141. 141
  142. 142
  143. 143
  144. 144
  145. 145
  146. 146
  147. 147
  148. 148
  149. 149
  150. 150

Starý Zákon

Nový Zákon

Žalmy 31 Ceský studijní preklad (CSP)

V tobě, Hospodine, hledám útočiště

1. Pro vedoucího chval. Davidův žalm.

2. V tobě, Hospodine, hledám útočiště; kéž nejsem nikdy zahanben. Vytrhni mě pro svou spravedlnost!

3. Nakloň ke mně své ucho, rychle mě vysvoboď, buď mi pevnou skálou, opevněným domem, abys mě zachránil.

4. Neboť ty jsi má skála a má tvrz! Pro své jméno mě tedy veď a posiluj!

5. Vyveď mě z léčky, kterou mi nastražili. Vždyť tys má záštita!

6. Do tvých rukou poroučím svého ducha. Ty jsi mě vykoupil, Hospodine, Bože pravý.

7. Nenávidím ty, kdo se oddávají klamným nicotnostem. Já spoléhám na Hospodina.

8. Budu jásat, budu se radovat v tvém milosrdenství, neboť jsi pohleděl na mé soužení a znáš úzkosti mé duše.

9. Nevydal jsi mě do ruky nepřátel, mé nohy jsi postavil na rovné zemi.

10. Smiluj se nade mnou, Hospodine, neboť je mi úzko. Trápením mi slábne zrak, duše i tělo.

11. Život mi pomíjí žalem, mé roky vzdycháním, pro mé provinění ochabuje má síla a mé kosti slábnou.

12. Pro všechny své nepřátele jsem se stal potupou, zvláště pro své sousedy, pro své známé předmětem hrůzy; ti, kdo mě venku vidí, přede mnou prchají.

13. Vypadl jsem jim ze srdce jako mrtvý, jsem jako rozbitá nádoba.

14. Slyším mnoho pomluv, všude kolem hrůza! Když se proti mně radí, zvažují, jak mě připravit o život.

15. Já však doufám v tebe, Hospodine! Řekl jsem: Tys můj Bůh!

16. Mé časy jsou ve tvé ruce. Vysvoboď mě z ruky mých nepřátel a od těch, kdo mě pronásledují!

17. Rozjasni svou tvář nad svým otrokem, zachraň mě svým milosrdenstvím!

18. Hospodine, kéž nejsem zahanben -- vždyť jsem volal k tobě! Kéž jsou zahanbeni ničemové, kéž zmlknou v podsvětí!

19. Kéž oněmí lživé rty, které mluví o spravedlivém drze, povýšeně a pohrdavě!

20. Jak velká je dobrota, kterou chováš vůči těm, kdo se tě bojí! Před lidskými syny ji prokazuješ těm, kdo v tobě hledají útočiště.

21. Skrýváš je v úkrytu své přítomnosti před lidskými intrikami, schováváš je v stánku před svárlivými jazyky.

22. Požehnán buď Hospodin, neboť mě udivil svým milosrdenstvím v obleženém městě.

23. Když jsem se unáhlil, řekl jsem, že jsem zapuzen od tvých očí. Tys ale vyslyšel mé úpěnlivé prosby, když jsem k tobě volal.

24. Milujte Hospodina, všichni jeho věrní! Pravdivé lidi Hospodin střeží, leč odplácí plně těm, kdo jednají povýšeně.

25. Buďte pevní a posilněte svá srdce, všichni, kdo očekáváte na Hospodina!