1. Pro vedoucího chval. Podle “Laně za úsvitu”. Davidův žalm.
2. Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? Jsi daleko od mé spásy, od slov mého naříkání.
3. Bože můj, volám ve dne -- ty neodpovídáš, volám v noci -- není pro mě utišení.
4. Ty jsi svatý, trůníš na chvalách Izraele.
5. V tebe doufali naši otcové, doufali, a tys je vytrhoval.
6. Volali k tobě a byli zachráněni, doufali v tebe a nebyli zahanbeni.
7. Ale já jsem červ a ne člověk, potupa pro lidi, lidem opovržený.
8. Všichni, kdo mě vidí, se mi posmívají. Pošklebují se, potřásají hlavou.
9. Spolehni se na Hospodina! Ať ho vytrhne, ať ho vysvobodí, když si ho oblíbil!
10. Vždyť ty jsi mě vyvedl z lůna, dals mi doufat na prsech mé matky.
11. Na tebe jsem odkázán od narození, od lůna matky jsi mým Bohem ty.
12. Nevzdaluj se ode mě, neboť soužení je blízko a pomocníka není.
13. Obklíčilo mě množství býků, ti silní z Bášanu mě obklopili.
14. Otvírají na mě tlamu jako lev, který trhá kořist a řve.
15. Rozlévám se jak voda a všechny mé kosti se uvolňují. Mé srdce je jako vosk, rozpustilo se v mém nitru.
16. Jak hliněný střep vyschla má síla, jazyk se mi lepí na patro, určils mi místo v prachu smrti.
17. Obklíčili mě psi, roj zlovolníků mě obklopil, spoutali mi ruce a nohy.
18. Počítám všechny své kosti. Oni civí, sledují mě,
19. dělí si mé roucho, vrhají los o můj oděv.
20. Ale ty, Hospodine, se nevzdaluj, má sílo, pospěš mi na pomoc!
21. Vysvoboď mou duši od meče, mou jedinou z moci psů!
22. Zachraň mě ze lví tlamy a před rohy divokých turů! Tys mi odpověděl.
23. Tvé jméno budu zvěstovat svým bratřím, ve shromáždění tě budu chválit.
24. Vy, kdo se bojíte Hospodina, chvalte ho! Veškeré potomstvo Jákobovo, ctěte ho! Třeste se před ním, všechno potomstvo Izraelovo!
25. Neboť nepohrdl a neopovrhl trápením zkroušeného, neskryl před ním svou tvář. Když k němu volal, vyslyšel ho.
26. Od tebe pochází má chvála ve velikém shromáždění, své sliby splním před těmi, kdo se ho bojí.
27. Pokorní budou jíst a nasytí se. Ti, kdo hledají Hospodina, ho budou chválit. Vaše srdce bude žít navěky.
28. Všechny končiny země se rozpomenou a obrátí se k Hospodinu. Všechny čeledi národů se budou klanět před tvojí tváří.
29. Vždyť království náleží Hospodinu, on panuje nad národy.
30. Všichni, jimž se na zemi daří, budou jíst a klanět se před jeho tváří, pokleknou před ním všichni, kdo sestupují v prach, i ten, kdo svou duši při životě nezachová.
31. Potomstvo mu bude sloužit. Panovníkovi bude přičteno k pokolením.
32. Přijdou a budou zvěstovat jeho spravedlnost lidu, který se zrodí -- vždyť ji vykonal.