1. Pro vedoucího chval. Na mút labben. Davidův žalm.
2. Hospodine, celým srdcem ti budu vzdávat chválu, budu vyprávět o všech tvých divech.
3. V tobě se budu radovat a veselit, budu opěvovat tvé jméno, ó Nejvyšší!
4. Když se moji nepřátelé obrátili nazpět, upadli a zmizeli před tebou.
5. Zjednal jsi mi právo a obhájil jsi mě, usedl jsi na trůn, ty, spravedlivý soudce.
6. Napomenul jsi národy, zničil jsi ničemy, jejich jméno jsi vymazal navěky a navždy.
7. Nepřátelé? Na věky skončili v troskách! Jejich města jsi vyvrátil, ano, jejich památka zašla.
8. Hospodin ale navěky trůní. Svůj trůn připravil k soudu,
9. on bude soudit celý svět spravedlivě; národy rozsoudí s přímostí.
10. Hospodin je nepřístupným hradem utlačených, je nepřístupným hradem v dobách soužení.
11. V tebe budou doufat ti, kdo znají tvé jméno, neboť ty, Hospodine, neopustíš ty, kteří tě hledají.
12. Opěvujte Hospodina, sídlícího na Sijónu, oznamujte mezi národy jeho činy!
13. Neboť vyhledává krev, pamatuje na ně, nezapomíná na volání zkroušených.
14. Smiluj se nade mnou, Hospodine! Pohleď na mé soužení od těch, kdo mě nenávidí! Ty mě vyzdvihuješ z bran smrti,
15. abych v branách dcery sijónské vyprávěl o všech tvých chvályhodných skutcích a jásal nad tvou spásou.
16. Národy se topí v jámě, kterou udělaly, jejich noha byla polapena do sítě, kterou nastražily.
17. Hospodin se dal poznat, vykonal soud: Ničema se zapletl do díla svých rukou. Higgajón. Sela.
18. Ničemové se vrátí do podsvětí -- všechny národy zapomínající na Boha.
19. Nuzný totiž nebude napořád zapomenut, naděje pokorných nezahyne nastálo.
20. Povstaň, Hospodine! Ať člověk nenabude moci! Ať jsou národy souzeny před tebou!
21. Vlož na ně bázeň, Hospodine, ať národy poznají, že jsou jen lidé. Sela