kapitoly

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6
  7. 7
  8. 8
  9. 9
  10. 10
  11. 11
  12. 12
  13. 13
  14. 14
  15. 15
  16. 16
  17. 17
  18. 18
  19. 19
  20. 20
  21. 21
  22. 22
  23. 23
  24. 24
  25. 25
  26. 26
  27. 27
  28. 28
  29. 29
  30. 30
  31. 31
  32. 32
  33. 33
  34. 34
  35. 35
  36. 36
  37. 37
  38. 38
  39. 39
  40. 40
  41. 41
  42. 42
  43. 43
  44. 44
  45. 45
  46. 46
  47. 47
  48. 48
  49. 49
  50. 50
  51. 51
  52. 52
  53. 53
  54. 54
  55. 55
  56. 56
  57. 57
  58. 58
  59. 59
  60. 60
  61. 61
  62. 62
  63. 63
  64. 64
  65. 65
  66. 66
  67. 67
  68. 68
  69. 69
  70. 70
  71. 71
  72. 72
  73. 73
  74. 74
  75. 75
  76. 76
  77. 77
  78. 78
  79. 79
  80. 80
  81. 81
  82. 82
  83. 83
  84. 84
  85. 85
  86. 86
  87. 87
  88. 88
  89. 89
  90. 90
  91. 91
  92. 92
  93. 93
  94. 94
  95. 95
  96. 96
  97. 97
  98. 98
  99. 99
  100. 100
  101. 101
  102. 102
  103. 103
  104. 104
  105. 105
  106. 106
  107. 107
  108. 108
  109. 109
  110. 110
  111. 111
  112. 112
  113. 113
  114. 114
  115. 115
  116. 116
  117. 117
  118. 118
  119. 119
  120. 120
  121. 121
  122. 122
  123. 123
  124. 124
  125. 125
  126. 126
  127. 127
  128. 128
  129. 129
  130. 130
  131. 131
  132. 132
  133. 133
  134. 134
  135. 135
  136. 136
  137. 137
  138. 138
  139. 139
  140. 140
  141. 141
  142. 142
  143. 143
  144. 144
  145. 145
  146. 146
  147. 147
  148. 148
  149. 149
  150. 150

Starý Zákon

Nový Zákon

Žalmy 107 Ceský studijní preklad (CSP)

Ať řeknou Hospodinovi vykoupení

1. Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, vždyť jeho milosrdenství je věčné!

2. Tak ať řeknou Hospodinovi vykoupení, ti, které vykoupil z ruky protivníka.

3. Shromáždil je ze zemí, od východu i od západu, od severu i od moře.

4. Bloudili pouští, pustou krajinou, cestu do města, kde by mohli sídlit, však nenalezli.

5. Hladověli a žíznili, klesali na duši.

6. Když ale ve své tísni úpěnlivě volali k Hospodinu, vysvobozoval je z jejich úzkostí

7. a vedl je přímou cestou, až přišli do města, kde mohli sídlit.

8. Ať vzdávají Hospodinu chválu za jeho milosrdenství a za divy, které pro lidi koná:

9. Duši lačnou nasytil a duši hladovou naplnil dobrými věcmi.

10. Seděli v temnotách, v nejhlubší tmě, uvězněni v soužení i v okovech,

11. neboť se vzepřeli řeči Boží a pohrdli úradkem Nejvyššího.

12. Pokořil tedy jejich srdce trápením; padli, a pomocníka nebylo.

13. Když ale ve své tísni úpěnlivě volali k Hospodinu, zachránil je z jejich úzkostí.

14. Vyvedl je z temnoty, z nejhlubší tmy, a zpřetrhal jejich pouta.

15. Ať vzdávají Hospodinu chválu za jeho milosrdenství a za divy, které pro lidi koná:

16. Neboť rozlámal bronzová vrata a rozbil železné závory.

17. Hlupáci bývají pokořeni pro svou věrolomnou cestu a pro své viny.

18. Jejich duše si ošklivila veškerý pokrm, dospěli až k branám smrti.

19. Když ale ve své tísni úpěnlivě volali k Hospodinu, zachránil je z jejich úzkostí.

20. Poslal své slovo a uzdravil je; zachránil je z jámy.

21. Ať vzdávají Hospodinu chválu za jeho milosrdenství a za divy, které pro lidi koná;

22. ať obětují oběti díků a s jásotem vyprávějí o jeho skutcích!

23. Ti, kdo se na lodích vydali na moře, kdo konali práci na velkých vodách,

24. ti viděli Hospodinovy skutky a jeho divy na hlubině:

25. Promluvil a povstal bouřlivý vichr, který zvedal vlny.

26. Stoupali k nebi, klesali do hlubin, jejich duše se v té zhoubě rozplývaly.

27. Motali se, potáceli se jako opilec. A veškerá jejich moudrost byla k ničemu.

28. Když ale ve své tísni úpěnlivě volají k Hospodinu, vyvádí je z jejich úzkostí.

29. Proměnil bouři v utišení, vlnobití utichlo.

30. Oni se radovali, že utichlo, a on dovedl je do vytouženého přístavu.

31. Ať vzdávají Hospodinu chválu za jeho milosrdenství a za divy, které pro lidi koná.

32. Ať ho vyvyšují v shromáždění lidu, v zasedání starších ať ho chválí.

33. Proměňuje řeky v pustinu, prameny vod ve vyprahlou zemi,

34. úrodnou zemi v slatinu -- pro zlo těch, kdo v ní sídlí.

35. Pustinu mění v jezero, vyprahlou zemi v prameny vod,

36. a usazuje tam vyčerpané, aby tam založili město, kde by mohli sídlit.

37. Oseli pole, vysadili vinice -- a sklidili úrodu plodin.

38. Bůh jim žehnal a velmi se rozmnožili; nedovoloval, aby jejich dobytka ubývalo.

39. Jich však ubývalo a klesali pod hrozným a bolestným útlakem,

40. když Bůh vylil pohrdání na šlechtice a nechal je bloudit v pustém bezcestí.

41. Nuzného však uvedl do bezpečí před soužením a rodiny rozmnožil jako stádo.

42. Přímí to vidí a radují se, ale každá podlost zavírá ústa.

43. Kdo je moudrý, bude tyto věci zachovávat a porozumí Hospodinovým milosrdným činům.