1. V desátém roce v desátém měsíci, dvanáctého dne toho měsíce se ke mně stalo Hospodinovo slovo:
2. Lidský synu, nastav svou tvář proti faraonovi, egyptskému králi, a prorokuj proti němu a proti celému Egyptu.
3. Promluv a řekni: Toto praví Panovník Hospodin: Hle, jsem proti tobě, faraone, egyptský králi, ty velký draku, odpočívající uprostřed svých řek, který říkáš: Můj Nil patří mně, já jsem si ho udělal.
4. Dám kruhy do tvých čelistí, ryby tvých řek nechám přilnout ke tvým šupinám a vytáhnu tě zprostřed tvých řek; se všemi rybami tvých řek, které přilnou ke tvým šupinám.
5. Odvrhnu tě do pustiny, tebe i každou rybu tvých řek. Padneš na povrch pole, nebudeš sebrán ani nebudeš shromážděn. Dám tě za pokrm zemské zvěři a nebeskému ptactvu.
6. I poznají všichni obyvatelé Egypta, že já jsem Hospodin, jelikož byli pro dům izraelský jako třtinová hůl.
7. Když tě uchopí za dlaň, rozštípneš se a pronikneš celým jejich ramenem, a když se o tebe opřou, zlomíš se a necháš je ležet na zádech.
8. Proto praví Panovník Hospodin toto: Hle, přivedu na tebe meč a vyhladím z tebe člověka i zvíře.
9. Egyptská země se stane spouští a troskami. I poznají, že já jsem Hospodin, jelikož faraon řekl: Nil patří mně, já jsem ho udělal.
10. Proto hle, jsem proti tobě a proti tvým řekám a proměním egyptskou zemi v trosky, sucho a spoušť od Migdólu po Sevénu a až k hranici Kúše.
11. Nebude přes ni procházet lidská noha ani zvířecí noha přes ni nebude procházet a nebude obydlena po čtyřicet let.
12. Proměním egyptskou zemi ve spoušť mezi zpustošenými zeměmi a její města budou mezi zničenými městy spouští čtyřicet let, rozptýlím Egypťany mezi národy a rozmetám je po zemích.
13. Neboť toto praví Panovník Hospodin: Po čtyřiceti letech shromáždím Egypťany z národů, do nichž byli rozptýleni.
14. Pak změním úděl Egypta, přivedu je zpět do země Patrósu, do země jejich původu, a stanou se tam poníženým královstvím.
15. Bude to nejponíženější z království a nebude se už povznášet nad národy. Umenším je, aby nepanovali mezi národy.
16. A nebude už pro dům izraelský nadějí připomínající zvrácenost, že se kdysi za nimi obracel. I poznají, že já jsem Panovník Hospodin.
17. I stalo se v dvacátém sedmém roce v prvním měsíci, prvního dne toho měsíce; stalo se ke mně Hospodinovo slovo:
18. Lidský synu, babylonský král Nebúkadnesar nutil své sloužit vojsko těžkou službou proti Týru. Každá hlava olysala a každé rameno je odřeno, ale z Týru neměl mzdu ani on, ani jeho vojsko za službu, kterou proti němu vykonalo.
19. Proto praví Panovník Hospodin toto: Hle, já dávám babylonskému králi Nebúkadnesarovi egyptskou zemi. Odnese její bohatství, ukořistí její kořist a uloupí její lup, a tak se jeho vojsku dostane mzdy.
20. Jako jeho odměnu, za niž sloužil, jsem mu dal egyptskou zemi, neboť pracovali pro mě, je výrok Panovníka Hospodina.
21. V onen den způsobím, aby domu izraelskému vyrostl roh a tobě mezi nimi otevřu ústa. I poznají, že já jsem Hospodin.