1. I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:
2. Lidský synu, prorokuj proti izraelským prorokům, kteří prorokují. Řekneš těm, kteří prorokují ze svého srdce: Slyšte Hospodinovo slovo.
3. Toto praví Panovník Hospodin: Běda těm bláznivým prorokům, kteří jdou za svým duchem, aniž by viděli.
4. Jako lišky v troskách jsou tví proroci, Izraeli.
5. Nevstoupili jste do trhlin a nezazdívali jste zeď domu izraelského, aby obstál v boji v den Hospodinův.
6. Viděli klam a lživou věštbu, ti, kdo říkají: Hospodinův výrok. Hospodin je neposlal, a přece očekávali na potvrzení slova.
7. Cožpak jste neviděli klamné vidění a nepronesli jste lživou věštbu? Říkáte: Hospodinův výrok, a já jsem přitom nepromluvil.
8. Proto praví Panovník Hospodin toto: Jelikož mluvíte klam a vidíte lež, proto hle, já jsem proti vám, je výrok Panovníka Hospodina.
9. Má ruka bude proti těm prorokům, kteří vidí klam a kteří věští lež. Nebudou v důvěrném společenství mého lidu, nebudou zapsáni v zápisu domu izraelského ani nevejdou na izraelskou půdu. I poznáte, že já jsem Panovník Hospodin.
10. Jelikož a protože zmátli můj lid slovy: Pokoj! Ale žádný pokoj není. On staví stěnu a hle, oni ji omítají omítkou.
11. Řekni těm, kdo omítají omítkou: Spadne to. Přišel přívalový déšť a vy, kameny jako krupobití, spadnete a bouřlivý vítr to prolomí.
12. A hle, ta zeď spadla. Cožpak vám neřeknou: Kde je ta omítka, kterou jste omítali?
13. Proto praví Panovník Hospodin toto: Prolomím to bouřlivým větrem ve své zlobě, přijde i přívalový déšť v mém hněvu a krupobití kamenů v zlobě, abych s tím skoncoval.
14. Zbořím tu zeď, kterou jste omítali omítkou, srazím ji k zemi a bude odhalen její základ, spadne a vy pominete uprostřed ní. I poznáte, že já jsem Hospodin.
15. Tehdy dovrším svou zlobu proti zdi a proti těm, kdo ji omítají omítkou, a řeknu vám: Už není ta zeď ani ti, kdo ji omítali,
16. izraelští proroci, kteří prorokovali o Jeruzalému a kteří pro něho viděli vidění pokoje. Žádný pokoj však není, je výrok Panovníka Hospodina.
17. A ty, lidský synu, nastav svou tvář proti dcerám svého lidu, které prorokují ze svého srdce, a prorokuj proti nim.
18. Řekneš: Toto praví Panovník Hospodin: Běda těm, kdo splétají pásky na každé zápěstí a zhotovují kukly na hlavu každé velikosti, aby lovily duše. Budete lovit duše mého lidu a své duše zachováte při životě?
19. Znesvětily jste mě před mým lidem za hrst ječmene a za kus chleba, abyste usmrtily duše, které nemají zemřít, a abyste darovaly život duším, které nemají žít, když obelháváte můj lid, který poslouchá lež.
20. Proto praví Panovník Hospodin toto: Hle, jsem proti vašim páskám, do kterých lovíte duše jako ptáky. Strhnu je z vašich paží a propustím ty duše, duše, které vy lovíte jako ptáky.
21. Strhnu i vaše kukly a vysvobodím svůj lid z vaší ruky. Už nebudou úlovkem ve vaší ruce. I poznáte, že já jsem Hospodin.
22. Jelikož mučíte srdce spravedlivého klamem, ačkoliv já jsem mu nepůsobil bolest, aby se posilnila ruka ničemy, aby se neodvrátil od své zlé cesty, aby nebyl zachován při životě.
23. Proto už nebudete prorokovat klam a nebudete věštit věštbu, ale vysvobodím svůj lid z vaší ruky. I poznáte, že já jsem Hospodin.