1. I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:
2. Lidský synu, řekni předákovi Týru: Toto praví Panovník Hospodin: Jelikož se tvé srdce povýšilo a řekl jsi: Jsem bůh, obydlil jsem božské sídlo uprostřed moří -- ale jsi člověk, a ne bůh a vydával jsi své srdce za srdce božské --
3. hle, jsi moudřejší než Daniel, nic tajného ti neuniklo.
4. Svou moudrostí a svou rozumností jsi pro sebe získal majetek, získal jsi i zlato a stříbro do svých pokladnic.
5. Dík množství své moudrosti jsi obchodováním rozmnožil svůj majetek a tvé srdce se kvůli tvému majetku povýšilo.
6. Proto praví Panovník Hospodin toto: Jelikož vydáváš své srdce za srdce božské,
7. proto hle, já na tebe přivedu cizince, násilnické národy. Vytasí meč na tvoji krásnou moudrost a znesvětí tvou skvělost.
8. Svrhnou tě do jámy a zemřeš smrtelně raněn uprostřed moří.
9. Opravdu budeš říkat: Jsem bůh, před svým katem? Jsi člověk, a ne bůh v ruce těch, kdo tě ubijí.
10. Zemřeš smrtí neobřezanců v ruce cizinců, protože já jsem promluvil, je výrok Panovníka Hospodina.
11. I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:
12. Lidský synu, pozvedni žalozpěv nad týrským králem. Řekneš mu: Toto praví Panovník Hospodin: Ty pečetíš vzor plné moudrosti a dokonalé krásy.
13. Byl jsi v Edenu, Boží zahradě, pokrývaly tě všechny drahokamy: rubín, topas a jaspis, chryzolit, karneol a onyx, safír, malachit a smaragd i zlato. Zhotovení tvých bubínků a fléten pro tebe zajistili v den, kdy jsi byl stvořen.
14. Ty jsi byl zastírající cherub ochránce a tak jsem tě ustanovil, byl jsi na svaté Boží hoře, procházel ses uprostřed ohnivých kamenů.
15. Byl jsi bezúhonný na svých cestách ode dne, kdy jsi byl stvořen, dokud v tobě nebyla nalezena zvrácenost.
16. Pro množství tvého obchodování se tvé nitro naplnilo násilím a zhřešil jsi. Tu jsem tě zbavil svatosti a vykázal z Boží hory a vyhladil jsem tě, zastírající cherube, zprostřed ohnivých kamenů.
17. Tvé srdce se povýšilo kvůli tvé kráse, promarnil jsi svou moudrost pro svou skvělost. Svrhl jsem tě na zem před krále, dal jsem tě, aby se na tebe dívali.
18. Pro množství svých zvráceností jsi špatností svého obchodování znesvětil své svatyně. I vyvedl jsem z tvého středu oheň a ten tě strávil, proměnil jsem tě v popel na zemi před očima všech, kteří tě vidí.
19. Všichni mezi národy, kdo tě znají, se nad tebou zhrozili, stal ses výstrahou a už navěky nebudeš.
20. I stalo se ke mně Hospodinovo slovo:
21. Lidský synu, nastav svou tvář proti Sidónu a prorokuj proti němu.
22. Řekneš: Toto praví Panovník Hospodin: Hle, jsem proti tobě, Sidóne, a oslavím se uprostřed tebe. I poznají, že já jsem Hospodin, až nad ním vykonám soudy a posvětím se v něm.
23. Pošlu na něho mor a krev do jeho ulic, pobití padnou uprostřed něj, mečem na něj dolehnu ze všech stran. I poznají, že já jsem Hospodin.
24. Pak už nebude Sidón pro dům izraelský zhoubným trnem a trním působícím bolest všude kolem, těmi, kdo jím opovrhují. I poznají, že já jsem Panovník Hospodin.
25. Toto praví Panovník Hospodin: Až shromáždím dům izraelský z národů, do nichž byli rozptýleni, a posvětím se mezi nimi před očima těch národů, budou bydlet na své půdě, kterou jsem dal svému otroku Jákobovi.
26. Budou na ní bydlet v bezpečí, postaví domy a vysadí vinice. Budou bydlet v bezpečí, až vykonám soudy nade všemi z jejich okolí, kteří jimi opovrhují. I poznají, že já jsem Hospodin, jejich Bůh.