1. A hle, viděl jsem, že na klenbě, která je nad hlavami cherubů, se nad nimi ukázalo cosi jako safír, vzhledem podobné trůnu.
2. Pak promluvil Panovník k tomu muži oděnému lněným oděvem a řekl: Vejdi do meziprostoru k podvozku pod cherubem a naplň si hrsti žhavými uhlíky ohně z meziprostoru u cherubů a rozsypej je na město. I vešel tam před mýma očima.
3. Když ten muž vcházel, stáli cherubové na pravé straně domu. Vnitřní nádvoří naplnil oblak.
4. Hospodinova sláva se pozdvihla od cheruba k prahu domu, dům byl naplněn oblakem a nádvoří naplnila zář Hospodinovy slávy.
5. A zvuk křídel cherubů bylo slyšet až na vnější nádvoří jako hlas Všemohoucího Boha, když mluví.
6. I stalo se, když přikázal tomu muži oděnému lněným oděvem: Vezmi oheň z meziprostoru u podvozku, z meziprostoru u cherubů, že přišel a postavil se vedle kola.
7. Tu jeden cherub vztáhl svou ruku z meziprostoru u cherubů k ohni, který vyplňoval meziprostor cherubů, nabral a dal do hrstí tomu muži oděnému lněným oděvem. Ten si to vzal a vyšel.
8. U cherubů se tehdy ukázalo cosi jako lidská ruka pod jejich křídly.
9. A hle, viděl jsem čtyři kola vedle cherubů, jedno kolo vedle jednoho cheruba a další kolo vedle dalšího cheruba. Vzhled těch kol byl jako třpyt chryzolitu.
10. Takže pokud jde o jejich vzhled: Všechna čtyři měla stejnou podobu, jako kdyby bylo kolo uprostřed kola.
11. Když se dají do pohybu, pohybují se na všechny čtyři strany. Když se dají do pohybu, neotáčejí se, protože na místo, kam se obrátí hlava, tam se za ní pohybují. Při svém pohybu se neotáčejí.
12. Celé své tělo i své hřbety, své ruce, svá křídla a ta kola mají ty čtyři bytosti kolem plná očí, u všech svých kol.
13. Kolům, těm byl dán název podvozek, jak jsem slyšel.
14. Každá bytost má čtyři tváře. První tvář je tvář cheruba, druhá tvář je tvář lidská, třetí je tvář lva a čtvrtá je tvář orla.
15. Cherubové se také vznášeli. Jedná se o stejnou bytost, jakou jsem viděl u řeky Kebaru.
16. Když se cherubové dají do pohybu, pohybují se ta kola vedle nich, a když cherubové roztáhnou svá křídla, aby se vznesli od země, kola neuhýbají; také ona zůstávají vedle nich.
17. Když se oni zastaví, zastaví se i kola, a když se vznesou, vznášejí se kola s nimi, protože je v nich duch té bytosti.
18. I vyšla Hospodinova sláva od prahu domu a postavila se nad cheruby.
19. Cherubové roztáhli křídla a vznesli se před mýma očima od země, když vycházeli, a kola měli vedle sebe. Zůstali stát u vchodu do východní brány Hospodinova domu a sláva Boha Izraele byla nahoře nad nimi.
20. To jsou ty bytosti, které jsem spatřil pod Bohem Izraele u řeky Kebaru, a poznal jsem, že jsou to cherubové.
21. Každý má čtyři tváře, každý má čtyři křídla a pod svými křídly mají ruce podobné lidským.
22. Jejich tváře jsou podobné tvářím, které jsem spatřil u řeky Kebaru. Vypadali stejně -- byli to oni. Všichni se pohybují, kam směřují jejich tváře.