1. I stalo se v jedenáctém roce prvního dne v měsíci; stalo se ke mně slovo Hospodinovo:
2. Lidský synu, kvůli tomu, že Týr řekl o Jeruzalému: Výborně!, vrata k národům byla rozdrcena, byl předán mně, naplním se, když je v troskách,
3. proto praví Panovník Hospodin toto: Hle, jsem proti tobě, Týre, a přivedu na tebe mnohé národy, jako moře přivádí své vlny.
4. Tehdy zničí hradby Týru a zboří jeho věže. Pak z něj vymetu prach a proměním jej v holou skálu.
5. Stane se místem k rozprostírání sítí uprostřed moře, protože já jsem promluvil, je výrok Panovníka Hospodina. Bude za lup národům.
6. A jeho vesnice, které jsou v krajině, budou vybíjeny mečem. I poznají, že já jsem Hospodin.
7. Neboť toto praví Panovník Hospodin: Hle, přivádím na Týr od severu babylonského krále Nebúkadnesara, krále králů, s koňmi, s vozbou a s jezdci, shromáždění a početný lid.
8. Tvé vesnice v krajině vybije mečem, položí proti tobě obléhací val, navrší proti tobě násep a postaví proti tobě obléhací věž.
9. Potom dá svým obléhacím strojem úder do tvých hradeb a tvé věže strhne svými zbraněmi.
10. Od spousty jeho koní tě přikryje prach, od vřavy jezdců, povozů a vozby se budou třást tvé hradby, až bude on vcházet do tvých bran jako do průchodů dobytého města.
11. Kopyty svých koní pošlape všechny tvé ulice, tvůj lid vybije mečem a posvátné sloupy tvé moci klesnou na zem.
12. Vyplení tvůj majetek a uloupí tvé zboží, zboří tvé hradby a tvé výborné domy strhnou, tvé kameny a tvé stromy i tvou hlínu svrhnou doprostřed vod.
13. Tak způsobím, že zmizí halas tvých písní a zvuk tvých lyr již nebude slyšet.
14. Proměním tě v holou skálu, staneš se místem k rozprostírání sítí, nebudeš znovu vybudován, protože já Hospodin jsem promluvil, je výrok Panovníka Hospodina.
15. Toto praví Panovník Hospodin o Týru: Nebudou se snad třást ostrovy zvukem tvého pádu, až budou sténat pobití, až bude ve tvém středu pácháno vraždění?
16. Tu sestoupí ze svých trůnů všechna knížata západu, sundají své pláště a svléknou svá pestře utkaná roucha, oblečou se do hrůz, posadí se na zem, budou se neustále třást a zhrozí se nad tebou.
17. I pozvednou nad tebou žalozpěv a řeknou ti: Jak to, že jsi zmizel, ty obydlený od moří, vychvalované město, které bylo silné na moři, ono i jeho obyvatelé, kteří uváděli svůj děs na všechny jeho obyvatele?
18. Teď se ostrovy třesou dnem tvého pádu a ostrovy, které jsou v moři, se děsí nad tvým odchodem.
19. Neboť toto praví Panovník Hospodin: Až tě učiním městem v troskách jako města, která nebyla obydlena, až na tebe vyvedu hlubinu a přikryjí tě mnohé vody,
20. svrhnu tě spolu s těmi, kdo sestupují do jámy, k dávnému lidu a usídlím tě v útrobách země jako odvěké trosky s těmi, kdo sestupují do jámy, abys nebyl obydlený. I prokáži slávu v zemi živých.
21. Dám tě za výstrahu a nebude tě více, budou tě hledat, ale už tě nikdy nenajdou, je výrok Panovníka Hospodina.