1. “Dávejte si pozor, abyste nekonali svou spravedlnost před lidmi, jim na odiv; jinak nemáte odměnu u svého Otce, který je v nebesích.”
2. “Když tedy dáváš almužnu, nevytrubuj to před sebou, jak to činí pokrytci v synagogách a na ulicích, aby je lidé pochválili. Amen, pravím vám: Mají už svou odměnu.
3. Ale když ty dáváš almužnu, ať tvá levice nepozná, co činí pravice,
4. aby tvá almužna zůstala skrytá. A tvůj Otec, který vidí v skrytu, ti odplatí [zjevně].”
5. “A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci; neboť ti se rádi modlí, stojíce v synagogách a na rozích ulic, aby je viděli lidé. Amen, pravím vám: Mají už svou odměnu.
6. Když ty se modlíš, vejdi do svého pokoje, zavři za sebou dveře a pomodli se k svému Otci, který je v skrytu, a tvůj Otec, který vidí v skrytu, ti odplatí [zjevně].
7. Když se modlíte, neopakujte naprázdno slova jako pohané, neboť ti se domnívají, že budou vyslyšeni pro množství svých slov.
8. Nebuďte proto jako oni; vždyť [Bůh,] váš Otec ví, co potřebujete, dříve, než jej poprosíte.
9. Vy se modlete takto: Otče náš, který jsi v nebesích, buď posvěceno tvé jméno.
10. Přijď tvé království. Staň se tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi.
11. Náš denní chléb dej nám dnes.
12. A odpusť nám naše viny, jako jsme i my odpustili těm, kdo se provinili proti nám.
13. A neuveď nás do pokušení, ale vysvoboď nás od toho Zlého [, neboť tvé je království i moc i sláva na věky. Amen].
14. Neboť jestliže odpustíte lidem jejich provinění, odpustí váš nebeský Otec i vám;
15. jestliže však lidem [jejich provinění] neodpustíte, ani váš Otec vám neodpustí vaše provinění.”
16. “Když se postíte, nebývejte zasmušilí jako pokrytci; ti se totiž tváří ztrápeně, aby lidem ukázali, že se postí. Amen, pravím vám: Mají už svou odměnu.
17. Ale ty, když se postíš, potři svou hlavu olejem a svou tvář umyj,
18. abys neukázal lidem, že se postíš, ale svému Otci, který je v skrytu. A tvůj Otec, který vidí v skrytu, ti odplatí.”
19. “Neshromažďujte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde se zloději prokopávají a kradou.
20. Shromažďujte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde se zloději neprokopávají ani nekradou.
21. Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.”
22. “Lampou těla je oko. Jeli tvé oko čisté, celé tvé tělo bude plné světla.
23. Ale jeli tvé oko špatné, celé tvé tělo bude temné. Jeli tedy i světlo v tobě tmou, jak velká je pak temnota!”
24. “Nikdo nemůže být otrokem dvou pánů; buď bude totiž jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se k jednomu upne a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.”
25. “Proto vám pravím: Nedělejte si starosti o svůj život, o to, co budete jíst [a co budete pít], ani o své tělo, o to, co si obléknete. Není život víc než pokrm a tělo víc než oděv?
26. Pohleďte na nebeské ptáky: nesejí, nežnou ani neshromažďují do stodol, a váš nebeský Otec je živí. Což vy nejste o mnoho cennější než oni?
27. Kdo z vás dokáže svou starostlivostí přidat k délce svého věku jediný loket?
28. A proč si děláte starosti o oděv? Podívejte se pozorně na polní lilie, jak rostou. Nenamáhají se ani nepředou,
29. a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své slávě nebyl oblečen jako jedna z nich.
30. Jestliže tedy Bůh tak obléká polní trávu, která dnes je a kterou zítra hodí do pece, nebude tím spíše oblékat vás, malověrní?
31. Nepropadněte tedy starostem a neříkejte: "Co budeme jíst?" nebo: "Co budeme pít?" nebo: "Co si oblečeme?"
32. Neboť o to všechno horlivě usilují pohané. Vždyť váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete.
33. Hledejte však nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno.
34. Nedělejte si tedy starost kvůli zítřku, neboť zítřek bude mít své vlastní starosti. Každý den má dost vlastního trápení.”