1. A stalo se, když Ježíš dokončil příkazy svým dvanácti učedníkům, že odtamtud odešel, aby učil a kázal v jejich městech.
2. Jan uslyšel ve vězení o Kristových činech, poslal vzkaz po svých učednících
3. a otázal se ho: “Ty jsi Ten, který má přijít, nebo máme očekávat jiného?”
4. Ježíš jim odpověděl: “Jděte a oznamte Janovi, co slyšíte a vidíte:
5. Slepí opět vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají a chudým se zvěstuje evangelium.
6. Blahoslavený je ten, kdo by se nade mnou nepohoršil.”
7. Zatímco odcházeli, začal Ježíš říkat zástupům o Janovi: “Co jste vyšli spatřit do pustiny? Třtinu zmítanou větrem?
8. Nebo co jste vyšli uvidět? Člověka oblečeného do jemných [šatů]? Hle, ti, kdo nosí jemné šaty, jsou v královských palácích.
9. Ale co jste vyšli uvidět? Proroka? Ano, pravím vám, a více než proroka.
10. To je ten, o němž je napsáno: "Hle, já posílám svého posla před tvou tváří, který upraví tvou cestu před tebou."
11. Amen, pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nepovstal nikdo větší než Jan Křtitel; avšak ten nejmenší v království Nebes je větší než on.
12. Ode dnů Jana Křtitele až dosud je království Nebes vystaveno tlaku a ti, kdo se do něho tlačí, je uchvacují.
13. Neboť všichni Proroci i Zákon prorokovali až do Jana.
14. A chceteli to přijmout, on je Eliáš, který má přijít.
15. Kdo má uši [k slyšení], ať naslouchá.”
16. “Ke komu připodobním toto pokolení? Je podobné dětem, které sedí na tržištích a volají na ostatní:
17. "Pískali jsme vám, a vy jste netancovali; naříkali jsme, a vy jste se nebili v prsa."
18. Přišel Jan, nejedl a nepil, a říkají: "Má démona!"
19. Přišel Syn člověka, jí a pije, a říkají: "Hle, člověk žrout a pijan vína, přítel celníků a hříšníků!" Ale moudrost je ospravedlněna svými dětmi.”
20. Tehdy začal Ježíš kárat města, ve kterých se stalo nejvíc jeho mocných činů, že nečinila pokání.
21. “Běda tobě, Chorazin! Běda tobě, Betsaido! Protože kdyby se byly v Týru a Sidónu staly ty mocné činy, které se staly ve vás, dávno by v žíni a popelu učinili pokání.
22. Ale pravím vám: Týru a Sidónu bude v den soudu snesitelněji než vám.
23. A ty, Kafarnaum, budeš snad vyvýšeno až do nebe? Až do podsvětí budeš strženo! Neboť kdyby se v Sodomě staly mocné činy, které se staly v tobě, zůstala by až do dnešního dne.
24. Ale pravím vám, že sodomské zemi bude v den soudu snesitelněji nežli tobě.”
25. V ten čas pak Ježíš řekl: “Vzdávám ti chválu, Otče, Pane nebe i země, že jsi skryl tyto věci před moudrými a rozumnými a zjevil jsi je maličkým.
26. Ano, Otče, protože tak se ti zalíbilo.
27. Všechno mi předal můj Otec; a nikdo nezná Syna, jen Otec, ani Otce nikdo nezná, jen Syn a ten, komu by ho Syn chtěl zjevit.
28. Pojďte ke mně všichni, kteří těžce pracujete a jste přetíženi, a já vám dám odpočinek.
29. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorný v srdci; a naleznete odpočinutí svým duším.
30. Vždyť mé jho je příjemné a mé břemeno je lehké.”