1. A Ježíš k nim znovu promluvil v podobenstvích:
2. “Království Nebes je podobné králi, který vystrojil svatbu svému synu.
3. A poslal své otroky, aby zavolali pozvané na svatbu; ale ti nechtěli přijít.
4. Poslal znovu jiné otroky se slovy: "Řekněte pozvaným: Hle, přichystal jsem svou hostinu, moji býci a krmný dobytek jsou poraženi, všechno je připraveno, přijďte na svatební hostinu."
5. Ale oni nedbali a odešli, jeden na své pole, jiný za svým obchodem.
6. Ostatní se zmocnili jeho otroků, ztýrali je a zabili.
7. Král se rozhněval, poslal svá vojska, zahubil ony vrahy a jejich město vypálil.
8. Potom řekl svým otrokům: "Svatba je sice připravena, ale pozvaní jí nebyli hodni.
9. Jděte tedy na křižovatky cest a každého, koho naleznete, pozvěte na svatební hostinu."
10. I vyšli ti otroci na cesty a shromáždili všechny, které nalezli, zlé i dobré. A svatební síň se naplnila stolovníky.
11. Když král vstoupil, aby se na stolovníky podíval, spatřil tam člověka, který na sobě neměl svatební šat.
12. I řekl mu: "Příteli, jak jsi sem vešel bez svatebního roucha?" A on oněměl.
13. Tehdy řekl král služebníkům: "Svažte mu nohy a ruce a vyhoďte ho do nejzazší temnoty; tam bude pláč a skřípění zubů."
14. Neboť je mnoho pozvaných, ale málo vybraných.”
15. Tehdy farizeové šli a poradili se, jak by ho chytili za slovo.
16. A poslali k němu své učedníky spolu s herodiány, kteří řekli: “Učiteli, víme, že jsi pravdivý a Boží cestě učíš podle pravdy. A nedbáš na nikoho , neboť nebereš ohled na postavení člověka.
17. Řekni nám tedy, co myslíš: Je dovoleno dát daň císaři, nebo ne?”
18. Ježíš poznal jejich zlý úmysl a řekl: “Proč mne zkoušíte, pokrytci?
19. Ukažte mi peníz daně.” Přinesli mu denár.
20. Řekl jim: “Čí je ten obraz a nápis?”
21. Odpověděli mu: “Císařův.” Tu jim řekl: “Co je tedy císařovo, odevzdejte císaři, a co je Boží, Bohu.”
22. Když to uslyšeli, užasli, nechali ho a odešli.
23. V ten den k němu přišli saduceové, kteří říkají, že není vzkříšení, a zeptali se ho:
24. “Učiteli, Mojžíš řekl: "Zemřeli někdo bezdětný, jeho bratr si podle řádu švagrovství vezme jeho ženu a svému bratrovi vzbudí potomka."
25. U nás bylo sedm bratrů. První se oženil a zemřel; a protože neměl potomka, zanechal svou ženu svému bratrovi.
26. Stejně i druhý a třetí, až do sedmého.
27. Poslední ze všech zemřela ta žena.
28. Kterému z těch sedmi bude tedy ta žena patřit při vzkříšení? Vždyť ji měli všichni.”
29. Ježíš jim odpověděl: “Bloudíte, protože neznáte Písma ani Boží moc.
30. Při vzkříšení se totiž lidé nežení ani nevdávají, ale jsou jako [Boží] andělé v nebi.
31. Pokud jde o vzkříšení mrtvých, nečetli jste, co vám bylo od Boha řečeno slovy:
32. "Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův"? [Bůh] není Bohem mrtvých, ale živých.”
33. Když to zástupy uslyšely, byly ohromeny jeho učením.
34. Když farizeové uslyšeli, že umlčel saduceje, sešli se spolu
35. a jeden z nich, [zákoník], ho chtěl zkoušet a zeptal se:
36. “Učiteli, které přikázání je v Zákoně největší?”
37. On mu řekl: “"Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí."
38. To je největší a první přikázání.
39. Druhé je mu podobné: "Miluj svého bližního jako sebe samého."
40. Na těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon a Proroci.”
41. Když se farizeové shromáždili, Ježíš se jich zeptal:
42. “Co si myslíte o Mesiáši? Čí je syn?” Řekli mu: “Davidův.”
43. Řekl jim: “Jak to tedy, že ho David v Duchunazývá Pánem, když praví:
44. "Řekl Pán mému Pánu: Seď po mé pravici, dokud tvé nepřátele nepoložím za podnož tvých nohou"?
45. Jestliže ho tedy David nazývá Pánem, jakpak je jeho synem?”
46. A nikdo mu nemohl odpovědět ani slovo; od toho dne se ho již nikdo neodvážil zeptat.