1. Toho dne vyšel Ježíš z domu a sedl si u moře.
2. I shromáždily se k němu velké zástupy. Proto vstoupil na loď a posadil se. Celý ten zástup stál na břehu.
3. A pověděl jim mnoho v podobenstvích: “Hle, vyšel rozsévač, aby rozséval.
4. A jak rozséval, padla některá zrna podél cesty; i přiletěli ptáci a sezobali je.
5. Jiná padla na skalnatá místa, kde neměla mnoho země, a hned vzešla, protože neměla hlubokou zem.
6. Když vyšlo slunce, spálilo je; a protože neměla kořen, uschla.
7. Jiná padla do trní; a trní vzešlo a udusilo je.
8. Jiná padla do dobré země a vydávala úrodu, některá stonásobnou, jiná šedesátinásobnou, jiná třicetinásobnou.
9. Kdo má uši [k slyšení], ať poslouchá!”
10. Tu přistoupili učedníci a řekli mu: “Proč k nim mluvíš v podobenstvích?”
11. On jim odpověděl: “Vám je dáno poznat tajemství království Nebes, ale jim to dáno není.
12. Neboť kdo má, tomu bude dáno a bude mít nadbytek; avšak tomu, kdo nemá, bude odňato i to, co má.
13. Proto k nim mluvím v podobenstvích, protože hledíce nevidí a naslouchajíce neslyší ani nechápou.
14. Naplňuje se na nich Izaiášovo proroctví, které říká: "Vskutku budete slyšet, a jistě nepochopíte, budete ustavičně hledět, a určitě neuvidíte.
15. Neboť srdce tohoto lidu ztučnělo, ušima začali slyšet ztěžka a své oči zavřeli, aby očima neuviděli a ušima neuslyšeli, srdcem nepochopili a neobrátili se, a já je neuzdravil."
16. Blahoslavené jsou vaše oči, že vidí, a vaše uši, že slyší.
17. Amen, pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví toužili spatřit, co vidíte vy, ale nespatřili, a slyšet, co vy slyšíte, ale neslyšeli.
18. Vy tedy poslyšte podobenství o rozsévači.
19. Ke každému, kdo slyší slovo o království a nerozumí, přichází ten Zlý a uchvacuje to, co bylo zaseto v jeho srdci; to je ten, který byl zaset podél cesty.
20. Zasetý na skalnatá místa, to je ten, kdo Slovo slyší a hned je s radostí přijímá,
21. nemá však v sobě kořen, ale je nestálý. Když pak nastane soužení nebo pronásledování pro Slovo, ihned odpadá.
22. Zasetý do trní, to je ten, kdo Slovo slyší, ale starost [tohoto] věku a svod bohatství Slovo dusí, a tak se stává neplodným.
23. Zasetý na dobrou půdu, to je ten, kdo Slovo slyší a rozumí mu; ten pak nese úrodu, jeden stonásobnou, druhý šedesátinásobnou, jiný třicetinásobnou.”
24. Předložil jim jiné podobenství: “Království Nebes je podobné člověku, který na svém poli zasel dobré semeno.
25. Zatímco lidé spali, přišel jeho nepřítel, rozesel mezi pšenici plevel a odešel.
26. Když pak osení vyrostlo a nasadilo na klas, ukázal se i plevel.
27. Přišli otroci toho hospodáře a řekli mu: "Pane, cožpak jsi nezasel na svém poli dobré semeno? Odkud se tedy vzal plevel?"
28. On jim odpověděl: "Nepřítel člověk to udělal." A otroci mu řekli: "Chceš tedy, abychom šli a posbírali jej?"
29. On však řekl: "Ne, abyste snad při sbírání plevele nevytrhli z kořenů spolu s ním i pšenici.
30. Nechte, ať obojí roste spolu až do žně; a v čas žně řeknu žencům: Nejprve posbírejte plevel a svažte ho do otýpek, abyste jej zcela spálili, ale pšenici shromážděte do mé stodoly."”
31. Předložil jim jiné podobenství: “Království Nebes je podobné zrnu hořčice, které člověk vzal a zasel na svém poli.
32. Je sice menší než všecka semena, ale když vyroste, je větší než ostatní zahradní byliny a je z něho strom, takže přilétají nebeští ptáci a hnízdí v jeho větvích.”
33. Pověděl jim jiné podobenství: “Království Nebes je podobné kvasu, který žena vzala a skryla do tří měřic mouky, dokud to všecko nezkvasilo.”
34. To všechno mluvil Ježíš k zástupům v podobenstvích a bez podobenství k nim [vůbec] nemluvil,
35. aby se naplnilo,co bylo řečeno skrze proroka [Izaiáše]: "Otevřu svá ústa v podobenstvích, vypovím, co bylo skryté od založení [světa]."
36. Potom opustil [Ježíš] zástupy a vešel do domu. I přistoupili k němu jeho učedníci a řekli: “Vylož nám to podobenství o plevelu na poli.”
37. On [jim] odpověděl: “Rozsévač dobrého semena je Syn člověka
38. a pole je svět. Dobré semeno, to jsou synové království, plevel jsou synové toho Zlého;
39. nepřítel, který je zasel, je Ďábel. Žeň je skonání věku a ženci jsou andělé.
40. Jako se tedy sbírá plevel a pálí se v ohni, tak bude při skonání [tohoto] věku.
41. Syn člověka pošle své anděly, i seberou z jeho království všechna pohoršení a ty, kdo činí nepravost,
42. a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů.
43. Tehdy se spravedliví rozzáří jako slunce v království svého Otce. Kdo má uši [k slyšení], ať poslouchá!”
44. “Království Nebes je podobné pokladu skrytému v poli, který člověk nalezl a skryl; a z radosti nad ním jde a prodává všechno, co má, a kupuje ono pole.
45. Království Nebes je dále podobné člověku kupci, hledajícímu krásné perly.
46. Když našel jednu drahocennou perlu, odešel a prodal vše, co měl, a koupil ji.
47. Dále je království Nebes podobné síti, která byla spuštěna do moře a shromáždila všechny druhy ryb.
48. Když se naplnila, vytáhli ji na břeh, posadili se, dobré sebrali do nádob a špatné vyhodili ven.
49. Tak tomu bude při skonání věku: Vyjdou andělé, oddělí zlé zprostředka spravedlivých
50. a hodí je do ohnivé pece; tam bude pláč a skřípění zubů.”
51. [Ježíš jim řekl:] “Rozuměli jste tomu všemu?” Řekli mu: “Ano, [Pane].”
52. On jim řekl: “Proto se každý učitel Zákona, který se stal učedníkem království Nebes, podobá člověku hospodáři, který ze svého pokladu vynáší nové i staré.”
53. Když Ježíš dokončil tato podobenství, odešel odtamtud.
54. Přišel do svého domovského města a učil je v jejich synagoze, takže ohromeni říkali: “Odkud se u něj vzala taková moudrost a mocné činy?
55. Není to ten syn tesařův? Nejmenuje se jeho matka Marie a jeho bratři Jakub, Josef, Šimon a Juda?
56. A nejsou všechny jeho sestry u nás? Odkud tedy má toto všechno?”
57. A pohoršovali se nad ním. Ale Ježíš jim řekl: “Prorok není beze cti, leda ve [své] vlasti a ve svém domě.”
58. A pro jejich nevěru tam neučinil mnoho mocných činů.