1. V ten čas šel Ježíš v sobotu obilím. Jeho učedníci dostali hlad a začali trhat klasy a jíst.
2. Když [je] uviděli farizeové, řekli mu: “Hle, tvoji učedníci dělají, co se v sobotu dělat nesmí.”
3. On jim však řekl: “Nečetli jste, co udělal David, když vyhladověl, on i ti, kdo byli s ním?
4. Jak vešel do Božího domu a jak snědli chleby předložení, které nesměl jíst ani on ani ti, kdo byli s ním, ale jen kněží?
5. Anebo nečetli jste v Zákoně, že o sobotách kněží v chrámě porušují sobotu, a přece jsou bez viny?
6. Pravím vám, že zde je někdo větší než chrám.
7. Kdybyste věděli, co znamená: "Milosrdenství chci, a ne oběť", neodsoudili byste nevinné.
8. Vždyť Syn člověka je pánem soboty.”
9. A když odtamtud odešel, přišel do jejich synagogy.
10. A hle, byl tam člověk, který měl odumřelou ruku. I otázali se ho: “Je dovoleno v sobotu uzdravovat?” To proto, aby jej obžalovali.
11. On jim řekl: “Kdyby měl někdo z vás ovci a ta by mu v sobotu spadla do jámy, což by ji neuchopil a nevytáhl?
12. Oč je člověk cennější než ovce! Proto je dovoleno v sobotu činit dobře.”
13. Potom tomu člověku řekl: “Natáhni svou ruku.” Natáhl ji, a byla zase v pořádku a zdravá jako ta druhá.
14. Farizeové však vyšli a radili se proti němu, jak by ho zahubili.
15. Ježíš to věděl a odešel odtamtud. A následovaly jej velké zástupy a on je všechny uzdravil;
16. a přísně jim domluvil, aby nerozšiřovali pověst o něm.
17. To proto, aby se naplnilo, co bylo řečeno skrze proroka Izaiáše:
18. "Hle, můj služebník, kterého jsem si vyvolil, můj milovaný, kterého si oblíbila má duše. Vložím na něho svého Ducha a ohlásí soud národům.
19. Nebude se přít ani křičet, na ulicích nikdo neuslyší jeho hlas.
20. Nalomený rákos nedolomí a doutnající knot neuhasí, dokud nepřivede právo k vítězství.
21. A v jeho jméno budou národy skládat naději."
22. Tehdy k němu přivedli démonizovaného, který byl slepý a němý. Uzdravil ho, takže ten němý [a slepý] mluvil a viděl.
23. A všechny zástupy byly ohromeny a říkaly: “Snad to není ten Syn Davidův?”
24. Když to uslyšeli farizeové, řekli: “Ten člověk vyhání démony jen v moci Belzebula, vládce démonů.”
25. [Ježíš] však znal jejich myšlenky a řekl jim: “Každé království samo proti sobě rozdělené pustne a žádné město nebo dům sám proti sobě rozdělený neobstojí.
26. A vyháníli Satan Satana, rozdělil se sám proti sobě. Jak tedy obstojí jeho království?
27. A vyhánímli já démony v moci Belzebula, v čí moci je vyhánějí vaši synové? Proto oni budou vašimi soudci.
28. Jestliže však já vyháním démony v moci Ducha Božího, pak už k vám přišlo Boží království.
29. Nebo jak může někdo vejít do domu siláka a uloupit jeho majetek, jestliže siláka nejdříve nespoutá? A teprve pak vyloupí jeho dům.
30. Kdo není se mnou, je proti mně, a kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje.
31. Proto vám pravím: Každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu odpuštěno nebude.
32. A tomu, kdo by řekl slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno; ale tomu, kdo by promluvil proti Duchu Svatému, nebude odpuštěno ani v tomto věku, ani v budoucím.”
33. “Vypěstujte krásný strom, a jeho ovoce bude krásné, nebo vypěstujte špatný strom, a jeho ovoce bude špatné. Vždyť strom se pozná podle ovoce.
34. Plemeno zmijí, jak můžete mluvit dobré věci, když jste zlí? Vždyť ústa mluví z přebytku srdce.
35. Dobrý člověk z dobrého pokladu vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.
36. Pravím vám, že z každého neužitečného výroku, který lidé promluví, vydají počet v den soudu.
37. Neboť podle svých slov budeš ospravedlněn a podle svých slov odsouzen.”
38. Tehdy mu někteří z učitelů Zákona a farizeů řekli: “Učiteli, chceme od tebe uvidět znamení.”
39. On jim však odpověděl: “Pokolení zlé a cizoložné vyhledává znamení, ale znamení mu nebude dáno, kromě znamení proroka Jonáše.
40. Vždyť jako "byl Jonáš v břiše velké ryby tři dny a tři noci", tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země.
41. Ninivští muži povstanou na soudu s tímto pokolením a odsoudí je, neboť učinili pokání na Jonášovo kázání-- a hle, zde je někdo většínež Jonáš.
42. Královna jihu povstane na soudu s tímto pokolením a odsoudí je, protože přišla od končin země, aby uslyšela Šalomounovu moudrost -- a hle, zde je někdo větší než Šalomoun.”
43. “Když pak nečistý duch vyjde od člověka, prochází bezvodými místy, hledaje odpočinutí, ale nenalézá.
44. Tehdy si říká: "Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel." A když přijde, nalézá dům prázdný, zametený a vyzdobený.
45. Potom jde a vezme s sebou sedm jiných duchů, horších, než je sám; vejdou a bydlí tam. A poslední věci onoho člověka se stávají horšími než ty první. Tak bude i s tímto zlým pokolením.”
46. Když ještě mluvil k zástupům, hle, venku stáli jeho matka a bratři a chtěli s ním mluvit.
47. [Kdosi mu řekl: “Hle, tvá matka a tvoji bratři stojí venku a chtějí s tebou mluvit.”]
48. On však tomu, kdo mu to říkal, odpověděl: “Kdo je má matka a kdo jsou moji bratři?”
49. Ukázal rukou na své učedníky a řekl: “Hle, má matka a moji bratři.
50. Neboť každý, kdo činí vůli mého Otce v nebesích, to je můj bratr, má sestra i matka.”