1. Tehdy přišli k Ježíšovi z Jeruzaléma farizeové a učitelé Zákona a řekli:
2. “Proč tvoji učedníci přestupují tradici starších? Vždyť si neomývají [své] ruce, když jedí chléb.”
3. On jim odpověděl: “Proč i vy přestupujete Boží příkaz kvůli své tradici?
4. Vždyť Bůh řekl: "Cti otce a matku" a "kdo zlořečí otci nebo matce, ať zemře."
5. Vy však říkáte: Kdo by řekl otci nebo matce: "To z mého majetku, co by ti mohlo pomoci, je dar určený Bohu",
6. ten již není povinen uctít svého otce [nebo svou matku]. Zrušili jste Boží slovo pro svou tradici.
7. Pokrytci! Dobře o vás prorokoval Izaiáš, když říkal:
8. "Tento lid mne ctí rty, ale jejich srdce je ode mne velmi daleko.
9. Marně mne však uctívají, vyučujíce nauky, jež jsou jen lidskými příkazy."”
10. Zavolal k sobě zástup a řekl: “Slyšte a rozumějte.
11. Člověka neznečišťuje to, co vchází do úst, nýbrž člověka znečišťuje to, co z úst vychází.”
12. Tu k němu přistoupili [jeho] učedníci a řekli mu: “Víš, že se farizeové pohoršili, když to slovo uslyšeli?”
13. On odpověděl: “Každá rostlina, kterou nezasadil můj nebeský Otec, bude vykořeněna.
14. Nechte je! Slepí jsou vůdci [slepých]. Jestliže slepý vede slepého, oba spadnou do jámy.”
15. Petr mu na to řekl: “Vylož nám [toto] podobenství!”
16. [Ježíš] řekl: “I vy jste ještě nechápaví?
17. Nerozumíte, že všechno, co vchází do úst, jde do břicha a vypouští se do záchodu?
18. Co však z úst vychází, vystupuje ze srdce, a to znečišťuje člověka.
19. Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilstva, krádeže, lživá svědectví, urážky.
20. To jsou věci, které člověka znečišťují; ale jíst neomytýma rukama člověka neznečišťuje.”
21. Ježíš odtamtud vyšel a odebral se do končin Týru a Sidónu.
22. A hle, z těch končin vyšla nějaká kananejská žena a křičela: “Smiluj se nade mnou, Pane, Synu Davidův! Mou dceru zle trápí démon.”
23. Ale on jí neodpověděl ani slovo. I přistoupili k němu jeho učedníci a prosili ho: “Pošli ji pryč, vždyť za námi křičí!”
24. On řekl: “Byl jsem poslán jen ke ztraceným ovcím z domu Izraele.”
25. Ona však přišla, klaněla se mu a říkala: “Pane, pomoz mi!”
26. On odpověděl: “Není správné vzít chléb dětem a hodit jej psům.”
27. Ona řekla: “Ano, Pane, ale vždyť i psi jedí z drobtů, které padají se stolu jejich pánů.”
28. Tehdy jí Ježíš odpověděl: “Ó ženo, tvá víra je veliká. Staň se ti, jak chceš.” A od té hodiny byla její dcera uzdravena.
29. A přecházeje odtamtud, prošel Ježíš kolem Galilejského moře, vystoupil na horu a posadil se tam.
30. Tu k němu přišly veliké zástupy, které měly s sebou chromé, slepé, zmrzačené, němé a mnohé jiné. Položili mu je k nohám a on je uzdravil,
31. takže zástup užasl, když viděl, že němí mluví, zmrzačení jsou zdraví, chromí chodí a slepí vidí; i vzdali chválu Bohu Izraele.
32. Ježíš si pak zavolal své učedníky a řekl: “Jsem hluboce pohnut nad tím zástupem, protože již tři dny zůstávají se mnou a nemají co jíst. A nechci je propustit hladové, aby nezemdleli na cestě.”
33. A učedníci mu řekli: “Kde vezmeme v pustině tolik chlebů, abychom nasytili takový zástup?”
34. Ježíš jim řekl: “Kolik máte chlebů?” Oni řekli: “Sedm a několik rybiček.”
35. Nařídil zástupu posadit se na zem;
36. vzal těch sedm chlebů a ty ryby, vzdal díky, rozlámal a dával učedníkům a učedníci zástupům.
37. Všichni pojedli a nasytili se; a sebrali sedm plných košů zbylých úlomků.
38. Těch, kteří jedli, bylo čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí.
39. Potom zástupy propustil, vstoupil na loď a připlul na území Magadan.