1. Modlitba Božího muže Mojžíše. Po všechny věky jsi, Pane, byl vždy naším domovem.
2. Dřív než se hory zrodily, dřív než jsi zplodil zem a svět, od věků navěky Bůh jsi ty!
3. Obracíš člověka zpátky v prach, pravíš: „Vraťte se, smrtelníci, zpět!“
4. Před tebou přece tisíc let uplyne jako včerejšek, jak noční hodina!
5. Spláchneš je – jsou pouhý sen, tráva, jež zítra pomine:
6. ráno roste a rozkvétá, večer skosena usychá!
7. Pro tvé rozlícení hyneme, tvé zuřivosti se děsíme.
8. Naše viny totiž kladeš před sebe, naše tajnosti na světlo tváře své.
9. Naše dny míjejí v hněvu tvém, svá léta končíme s povzdechem.
10. Celý náš život trvá sedmdesát let anebo osmdesát, jsme-li při síle. Většina z nich jsou dřina a potíže, náhle je konec – a pryč letíme!
11. Sílu tvého hněvu kdo ale zná, před tvou zuřivostí kdo bázeň má?
12. Nauč nás počítat naše dny, abychom v srdci zmoudřeli!
13. Navrať se, Hospodine – jak dlouho ještě? Nad svými služebníky smiluj se!
14. Hned za svítání svou láskou nasyť nás, štěstím ať zpíváme do konce života!
15. Naše radost ať trvá jak dřívější soužení, jako ta léta, kdy jsme žili v neštěstí.
16. Tvým služebníkům ať je zjevné dílo tvé, jejich děti ať se kochají v tvé nádheře!
17. Vlídnost našeho Pána Boha ať s námi zůstává, dílo našich rukou ať mezi námi rozkvétá, dílo našich rukou ať rozkvétá!