kapitoly

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6
  7. 7
  8. 8
  9. 9
  10. 10
  11. 11
  12. 12
  13. 13
  14. 14
  15. 15
  16. 16
  17. 17
  18. 18
  19. 19
  20. 20
  21. 21
  22. 22
  23. 23
  24. 24
  25. 25
  26. 26
  27. 27
  28. 28
  29. 29
  30. 30
  31. 31
  32. 32
  33. 33
  34. 34
  35. 35
  36. 36
  37. 37
  38. 38
  39. 39
  40. 40
  41. 41
  42. 42
  43. 43
  44. 44
  45. 45
  46. 46
  47. 47
  48. 48
  49. 49
  50. 50
  51. 51
  52. 52
  53. 53
  54. 54
  55. 55
  56. 56
  57. 57
  58. 58
  59. 59
  60. 60
  61. 61
  62. 62
  63. 63
  64. 64
  65. 65
  66. 66
  67. 67
  68. 68
  69. 69
  70. 70
  71. 71
  72. 72
  73. 73
  74. 74
  75. 75
  76. 76
  77. 77
  78. 78
  79. 79
  80. 80
  81. 81
  82. 82
  83. 83
  84. 84
  85. 85
  86. 86
  87. 87
  88. 88
  89. 89
  90. 90
  91. 91
  92. 92
  93. 93
  94. 94
  95. 95
  96. 96
  97. 97
  98. 98
  99. 99
  100. 100
  101. 101
  102. 102
  103. 103
  104. 104
  105. 105
  106. 106
  107. 107
  108. 108
  109. 109
  110. 110
  111. 111
  112. 112
  113. 113
  114. 114
  115. 115
  116. 116
  117. 117
  118. 118
  119. 119
  120. 120
  121. 121
  122. 122
  123. 123
  124. 124
  125. 125
  126. 126
  127. 127
  128. 128
  129. 129
  130. 130
  131. 131
  132. 132
  133. 133
  134. 134
  135. 135
  136. 136
  137. 137
  138. 138
  139. 139
  140. 140
  141. 141
  142. 142
  143. 143
  144. 144
  145. 145
  146. 146
  147. 147
  148. 148
  149. 149
  150. 150

Starý Zákon

Nový Zákon

Žalmy 132 Bible 21 (B21)

1. Poutní píseň. Pamatuj, Hospodine, na Davida i na všechno, co podstoupil –

2. na to, co Hospodinu přísahal, když Mocnému Jákobovu složil slib:

3. „Jistěže nevejdu do svého domu, na svoje lůžko nelehnu,

4. svým očím nedovolím usnout, svým víčkům nedám poklesnout,

5. dokud nenajdu domov Hospodinu, příbytek Jákobovu Mocnému.“

6. O jeho Truhle jsme v Efratě slyšeli, nalezli jsme ji v kraji Jearim.

7. K jeho příbytku pojďme již, klaňme se u jeho podnoží!

8. „Povstaň, Hospodine, ke svému spočinutí, společně s Truhlou síly tvé!

9. Tví kněží ať jsou spravedlností oblečeni, tvoji věrní ať jásají!

10. Pro Davida, služebníka svého, neodmítej svého pomazaného!“

11. Hospodin Davidovi věrně přísahal co nechce nikdy odvolat: „Jeden z tvých vlastních potomků dosedne po tobě na tvůj trůn.

12. Když tvoji synové mou smlouvu zachovají a má svědectví, jimž je vyučím, i jejich synové na věky věků dosednou na tvůj trůn.“

13. Hospodin si přece Sion zvolil, oblíbil si jej za svůj příbytek:

14. „Zde je mé spočinutí na věčné věky, zde budu přebývat, jak toužil jsem!

15. Štědře požehnám jeho zásoby, jeho chudé chlebem nasytím,

16. jeho kněží obléknu spasením, jeho věrní budou jásat radostí!

17. Zde nechám vyrůst roh Davidův, o svíci svého pomazaného se postarám.

18. Jeho nepřátele obléknu v hanbu, na jeho hlavě však zazáří koruna.“