kapitoly

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6
  7. 7
  8. 8
  9. 9
  10. 10
  11. 11
  12. 12
  13. 13
  14. 14
  15. 15
  16. 16
  17. 17
  18. 18
  19. 19
  20. 20
  21. 21
  22. 22
  23. 23
  24. 24
  25. 25
  26. 26
  27. 27
  28. 28
  29. 29
  30. 30
  31. 31
  32. 32
  33. 33
  34. 34
  35. 35
  36. 36
  37. 37
  38. 38
  39. 39
  40. 40
  41. 41
  42. 42
  43. 43
  44. 44
  45. 45
  46. 46
  47. 47
  48. 48
  49. 49
  50. 50
  51. 51
  52. 52
  53. 53
  54. 54
  55. 55
  56. 56
  57. 57
  58. 58
  59. 59
  60. 60
  61. 61
  62. 62
  63. 63
  64. 64
  65. 65
  66. 66
  67. 67
  68. 68
  69. 69
  70. 70
  71. 71
  72. 72
  73. 73
  74. 74
  75. 75
  76. 76
  77. 77
  78. 78
  79. 79
  80. 80
  81. 81
  82. 82
  83. 83
  84. 84
  85. 85
  86. 86
  87. 87
  88. 88
  89. 89
  90. 90
  91. 91
  92. 92
  93. 93
  94. 94
  95. 95
  96. 96
  97. 97
  98. 98
  99. 99
  100. 100
  101. 101
  102. 102
  103. 103
  104. 104
  105. 105
  106. 106
  107. 107
  108. 108
  109. 109
  110. 110
  111. 111
  112. 112
  113. 113
  114. 114
  115. 115
  116. 116
  117. 117
  118. 118
  119. 119
  120. 120
  121. 121
  122. 122
  123. 123
  124. 124
  125. 125
  126. 126
  127. 127
  128. 128
  129. 129
  130. 130
  131. 131
  132. 132
  133. 133
  134. 134
  135. 135
  136. 136
  137. 137
  138. 138
  139. 139
  140. 140
  141. 141
  142. 142
  143. 143
  144. 144
  145. 145
  146. 146
  147. 147
  148. 148
  149. 149
  150. 150

Starý Zákon

Nový Zákon

Žalmy 71 Bible 21 (B21)

1. Spoléhám na tebe, Hospodine, kéž nejsem nikdy zahanben!

2. Pro svou spravedlnost mě vysvoboď, zachovej, nakloň mi ucho své, zachraň mě!

3. Mou skálou buď, kde měl bych obydlí, kam přijít bych mohl kdykoli. Rozhodls přece, že budu v bezpečí – ty sám jsi mou skálou a pevností!

4. Vysvoboď mě, Bože můj, z ruky ničemy, ze spárů násilníka, jenž páchá bezpráví!

5. Vždyť ty, Hospodine, jsi mou nadějí, na tebe, Pane můj, spoléhám od mládí!

6. Od svého narození se o tebe opírám, ty jsi mě vyvedl z lůna matčina – navždycky patří ti chvála má!

7. Mnozí mě mají za varovné znamení, ty jsi však moje pevná skrýš.

8. Kéž se má ústa tvou chválou naplní, abych tě mohl celý den velebit!

9. Nezavrhuj mě, když věkem sešlý jsem, když síly pozbývám, neopouštěj mě!

10. Vždyť moji nepřátelé mluví proti mně, ti, kdo mě špehují, spolu radí se.

11. Říkají: „Bůh ho opustil! Hoňte a chyťte ho – kdo by ho zachránil?!“

12. Bože, nevzdaluj se mi, Bože můj, na pomoc pospěš mi!

13. Ať jsou zahanbeni, ať už zmizí ti, kdo proti mně chrlí žaloby! Hanbou a potupou ať jsou přikryti ti, kdo usilují o mé neštěstí!

14. Já zatím budu doufat bez ustání, chválit tě budu víc a víc.

15. Vyprávět budu o tvé spravedlnosti, celý den mluvit o tvém spasení – ač nevím ani, jak je vypočíst!

16. Přistoupím s chválou Hospodinova hrdinství, tvou spravedlnost, Pane, připomínat chci!

17. Učils mě, Bože, od mládí, až dosud vyprávím o tvých zázracích.

18. Neopouštěj mě, Bože, když stárnu a šedivím, tomuto pokolení než tvou sílu vyjevím, o tvé moci než zpravím všechny potomky!

19. Tvá spravedlnost, Bože, sahá do výšin, ohromné věci provádíš – kdo je ti, Bože, podobný?

20. Dal jsi mi okusit hrozné úzkosti, k životu mě ale znovu navrátíš, zpět mě vytáhneš z nejhlubších propastí!

21. Mou vážnost znovu posílíš, vrátíš se, abys mě utěšil.

22. Já tě pak, Bože můj, při lyře oslavím, zazpívám o tvé věrnosti, na citeře ti žalmy zahraji, Svatý izraelský!

23. Radostně ti budou zpívat mé rty i moje duše, kterou jsi vykoupil.

24. Můj jazyk stále bude tvou spravedlnost velebit – že byli zahanbeni, že se styděli ti, kdo usilovali o mé neštěstí!