1. Lid, který chodí v temnotě, uvidí veliké světlo. Na ty, kdo bydlí v zemi nejhlubší tmy, na ně zazáří světlo.
2. Rozmnožil jsi ten národ a zvětšil jsi jeho radost. Radovali se před tebou, jako když mají radost ze žně, jako když jásají při dělení kořisti,
3. protože jho jeho břemene i hůl na jeho ramena i žezlo jeho utlačovatele jsi rozdrtil jako v den Midjánu.
4. Proto každá bota, která šlape ve vřavě, a plášť, který se válí v krvi, bude ke spálení, jako pokrm ohně.
5. Neboť chlapec se nám narodil, syn je nám dán; na jeho rameni spočinulo panství. Dal mu jméno Podivuhodný rádce, mocný Bůh, Věčný Otec, Kníže pokoje.
6. Nebude konce vzrůstu jeho panství a pokoje na Davidově trůnu a nad jeho královstvím, aby ho mohl upevnit a posilnit v právu a v spravedlnosti od nynějška až navěky. Horlivost Hospodina zástupů to učiní.
7. Panovník poslal slovo proti Jákobovi, a dopadlo na Izrael.
8. Ví to všechen lid, Efrajim i obyvatelé Samaří, kteří v pýše a velikášství srdce říkají:
9. Cihly spadly, budeme stavět z tesaného kamene; sykomory jsou pokáceny, nahradíme je cedry.
10. Ale Hospodin postavil jeho protivníky od Resína vysoko nad něho a popudil jeho nepřátele:
11. Aramejce od východu a Pelištejce zezadu a budou požírat Izrael plnými ústy. V tom všem se jeho hněv neodvrátí a jeho ruka bude stále vztažená.
12. Ale lid se nenavrátí k tomu, kdo ho bije, Hospodina zástupů hledat nebudou.
13. Pak jednoho dne Hospodin utne Izraeli hlavu i ocas, palmovou ratolest i rákos.
14. Stařec a vznešený je tou hlavou, prorok vyučující klam je tím ocasem.
15. Vůdcové tohoto lidu se stali svůdci, takže ti, kteří byli vedeni, byli uváděni do zmatku.
16. Proto se Panovník z jeho mládenců nebude radovat a nad jeho sirotky a vdovami se neslituje, neboť každý z nich je bezbožný a zločinec a každá ústa mluví hanebnost. V tom všem se jeho hněv neodvrátí a jeho ruka bude stále vztažená.
17. Vždyť ničemnost vzplála jako oheň, stravuje trní i bodláčí; zapálí lesní houštiny, a ty se vířivě vznesou ve sloupu kouře.
18. Kvůli hněvu Hospodina zástupů se země zatmí; lid bude pokrmem ohně, nikdo nebude mít soucit ani se svým bratrem.
19. Uřízl si kus napravo a je hladový, zhltnul něco nalevo a není nasycen; člověk bude požírat maso své vlastní paže --
20. Manases Efrajima a Efrajim Manasesa, oni společně potáhnou proti Judovi. Ani v tom všem se jeho hněv neodvrátí a jeho ruka bude stále vztažená.