1. Dal jsem se poznat těm, kdo se na mne nevyptávali, dal jsem se nalézt těm, kdo mne nehledali. Řekl jsem: Zde jsem, zde jsem, národu, který nebyl nazván mým jménem.
2. Celý den jsem vztahoval ruce k umíněnému lidu, který chodí nedobrou cestou za vlastními úmysly.
3. Ten lid mě ustavičně do očí provokuje ke hněvu: Obětují v zahradách a pálí kadidlo na cihlách,
4. pobývají v hrobech a nocují na skrytých místech, jedí vepřové maso a v jejich nádobách je vývar z nečistých věcí.
5. Říkají: Zůstaň, kde jsi, nepřistupuj ke mně, protože jsem světější než ty! Ti jsou kouřem v mém nose, ohněm plápolajícím po celý den.
6. Hle, je to přede mnou napsáno: Nebudu mlčet, pokud neodplatím. Odplatím jim do klína
7. za provinění vaše stejně jako za provinění vašich otců, kteří pálili oběti na horách a hanobili mě na návrších, praví Hospodin. Plně odměřím jejich odměnu do jejich klína.
8. Toto praví Hospodin: Jako když se najde v hroznu víno a řekne se: Nenič ho, protože je v něm požehnání, tak se zachovám kvůli svým otrokům, abych to vše nezničil.
9. Z Jákoba vyvedu símě a z Judy dědice mých hor. Zdědí to moji vyvolení a moji otroci tam budou přebývat.
10. A Šáron bude pastvinou ovcí a údolí Ákór místem odpočinku skotu. To pro můj lid, který mne vyhledává.
11. Ale vás, kdo Hospodina opouštíte, kdo zapomínáte na moji svatou horu, kteří připravujete stůl pro Štěstí a kteří naléváte míšené víno pro Určení,
12. vás jsem určil pro meč: Vy všichni se skloníte k zabití, protože jsem volal a neodpověděli jste, mluvil jsem a neposlouchali jste. Páchali jste to, co je zlé v mých očích, a vybrali jste si to, v čem nemám zalíbení.
13. Proto toto praví Panovník Hospodin: Hle, moji otroci budou jíst, ale vy budete hladovět, hle, moji otroci budou pít, ale vy budete žíznit. Hle, moji otroci se budou radovat, ale vy se budete stydět.
14. Hle, moji otroci budou výskat s radostí v srdci, ale vy budete křičet kvůli bolesti srdce a budete naříkat kvůli zdrcenému duchu.
15. Svoje jméno zanecháte mým vyvoleným k proklínání: Ať tě Panovník Hospodin usmrtí! Ale své otroky Bůh nazve jiným jménem.
16. Kdokoli si bude v zemi žehnat, bude si žehnat v Bohu pravém, a kdo bude v zemi přísahat, bude přísahat v Bohu pravém; ano, budou zapomenuta dřívější soužení a budou ukryta před mýma očima.
17. Neboť hle, tvořím nová nebesa a novou zemi; dřívější věci nebudou připomínány, ani nepřijdou na mysl.
18. Jen se veselte a jásejte až navěky nad tím, co tvořím, neboť hle, tvořím Jeruzalém plný plesání a jeho lid samé veselí.
19. Budu jásat nad Jeruzalémem a veselit se ze svého lidu. Nebude už v něm slyšet zvuk pláče ani zvuk úpěnlivého křiku.
20. Nebude tam již miminko živé jen několik dnů a stařec, který nenaplní své dny. Neboť mládenec zemře ve věku sta let a ten, kdo nedosáhne sta let, bude považován za zlořečeného.
21. Vystavějí domy a budou v nich bydlet, vysadí vinice a budou jíst jejich ovoce.
22. Nebudou stavět, aby bydlel jiný, nebudou vysazovat, aby jedl jiný. Vždyť dny mého lidu budou jako dny stromu, a moji vyvolení sami spotřebují, co svýma rukama vytvoří.
23. Nebudou se namáhat zbytečně a nebudou rodit pro ohrožení, protože jsou símě požehnaných Hospodinových, a jejich potomci s nimi.
24. Dříve nežli zavolají, já odpovím; ještě budou mluvit, a já je vyslyším.
25. Vlk a jehně se budou pást spolu, lev bude požírat píci jako skot a hadu bude pokrmem prach. Nebudou páchat zlo a nebudou škodit na celé mé svaté hoře, praví Hospodin.