1. Prorocký výnos o Údolí vidění: Copak je s tebou, že jsi celé vystoupilo na střechy,
2. ty halasné město plné hukotu, město rozjařené? Tvoji pobití nejsou pobití mečem, nezemřeli v boji.
3. Všichni tvoji vůdcové spolu uprchli, byli spoutáni bez výstřelu z luku; všichni tvoji utečenci, již byli nalezeni, byli rovněž spoutáni, ačkoliv utekli daleko.
4. Proto jsem řekl: Nedívejte se na mě, budu hořce plakat; nesnažte se mě potěšit nad zkázou dcery mého lidu.
5. Neboť den porážky, pošlapání a zmatku má Panovník, Hospodin zástupů, v Údolí vidění; den stržení zdi a volání o pomoc k Hoře.
6. Élam pozdvihl toulec -- ve vozech lidé a jezdci; Kír obnažil štít.
7. A stalo se, že tvá nejlepší údolí jsou plná vozů a jezdci se dočista usadili ve tvé bráně.
8. Bylo odkryto Judovo zaštítění; v onen den jsi pohleděl ke zbroji Domu lesa.
9. A viděli jste průlomy ve zdi Davidova města, že je jich mnoho, a shromažďovali jste vodu Dolního rybníka.
10. Spočetli jste jeruzalémské domy a strhli jste domy, abyste opevnili hradby.
11. Mezi dvěma hradbami jste udělali nádrž na vodu Starého rybníka, aniž jste se ohlíželi na jeho Tvůrce, a na toho, který ho již dávno utvořil, jste nehleděli.
12. A v onen den povolal Panovník, Hospodin zástupů, k pláči a ke kvílení, k lysině a k přepásání pytlovinou.
13. A hle! Veselí a radost, zabíjení skotu a porážení ovcí, požírání masa a pití vína: Jezme a pijme, neboť zítra zemřeme.
14. Hospodin zástupů zjevil mému sluchu: Tato vina vám nebude vymazána, dokud nezemřete, praví Panovník, Hospodin zástupů.
15. Toto praví Panovník, Hospodin zástupů: Jdi, zajdi k tomu správci, k Šebnovi, který je ustanoven nad domem, a řekni mu:
16. Co ty tu pohledáváš a za koho se tu máš, že sis tu vytesal hrob? Tesáš nahoře svůj hrob, ve skále si vyměřuješ příbytek?
17. Hle, Hospodin tě odvrhne daleko, člověče, rázně tě popadne,
18. důkladně tě zamotá do klubka jako míč a hodí tě do rozlehlé země; tam zemřeš a tam skončí tvé slavné vozy, pohano domu svého pána.
19. Srazím tě ze tvého postavení a ze tvého stanoviště tě strhnu.
20. I stane se v onen den, že povolám svého otroka Eljakíma, syna Chilkijášova,
21. a obléknu mu tvou suknici, tvou šerpou ho upevním a tvou vladařskou moc vložím do jeho rukou. I bude otcem obyvatelům Jeruzaléma a domu judskému.
22. Na jeho rameno položím klíč domu Davidova. Když on otevře, nikdo nezavře, a když zavře, nikdo neotevře.
23. Zarazím jej jako kolík na spolehlivém místě a stane se slavným trůnem domu svého otce.
24. A zavěsí na něj všechnu slávu domu jeho otce -- výhonky i odnože -- všechny malé nádoby, od talířků až po všechny džbány.
25. V onen den, je výrok Hospodina zástupů, se pohne ten kolík zaražený na spolehlivém místě; bude odseknut, spadne a břemeno, které na něm bylo, bude zničeno, neboť Hospodin promluvil.