kapitoly

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6
  7. 7
  8. 8
  9. 9
  10. 10
  11. 11
  12. 12
  13. 13
  14. 14
  15. 15
  16. 16
  17. 17
  18. 18
  19. 19
  20. 20
  21. 21
  22. 22
  23. 23
  24. 24
  25. 25
  26. 26
  27. 27
  28. 28
  29. 29
  30. 30
  31. 31
  32. 32
  33. 33
  34. 34
  35. 35
  36. 36
  37. 37
  38. 38
  39. 39
  40. 40
  41. 41
  42. 42
  43. 43
  44. 44
  45. 45
  46. 46
  47. 47
  48. 48
  49. 49
  50. 50
  51. 51
  52. 52
  53. 53
  54. 54
  55. 55
  56. 56
  57. 57
  58. 58
  59. 59
  60. 60
  61. 61
  62. 62
  63. 63
  64. 64
  65. 65
  66. 66

Starý Zákon

Nový Zákon

Izaiáš 34 Ceský studijní preklad (CSP)

Obhajoba Sijónu a zkáza všech nepřátelských národů

1. Přistupte, národy, abyste slyšely, a pozorně naslouchejte, lidé! Ať slyší země a všechno, co je v ní, svět a vše, co na něm vzchází.

2. Protože Hospodinovo rozhořčení je proti všem národům a jeho zloba proti všem jejich zástupům. Zasvětil je zkáze, vydal je na porážku.

3. Jejich pobití budou pohozeni venku a z jejich mrtvol bude vystupovat smrad. Hory budou rozmáčené jejich krví.

4. Veškerý nebeský zástup se rozloží a nebesa se svinou jako kniha. Všechen jejich zástup bude padat, jako padá listí z révy nebo jako padavka z fíkovníku.

5. Neboť na nebesích se napojí můj meč; hle, sestoupí na Edóm, na lid, na nějž jsem uvalil klatbu, aby zjednal právo.

6. Hospodinův meč je plný krve, nasycený tukem a krví jehňat a kozlů, tukem z ledvin beranů; neboť Hospodin má obětní hod v Bosře a veliká jatka v edómské zemi.

7. S nimi klesnou divocí tuři i býčci s hřebci, a jejich země bude napojena krví a prach bude prosycen tukem,

8. protože to je den Hospodinovy pomsty, rok odplaty v soudním sporu Sijónu.

9. Jeho potoky se změní ve smolu a jeho prach v síru; jeho země se stane planoucí smolou.

10. V noci ani ve dne neuhasne, navěky bude vystupovat její kouř; z generace na generaci zůstane v troskách, na věky věků jí nikdo nebude procházet.

11. Do vlastnictví ji dostanou pelikán a sýček, usídlí se v ní výr a havran; roztáhne na ní šňůru marnosti a závaží prázdnoty.

12. Nebudou tam její šlechtici, které by povolali ke královské autoritě, ze všech jejích knížat nikdo nezůstane.

13. Na jejích palácích vyroste trní, kopřivy a houští v jejích pevnostech; stane se příbytkem šakalů, hnízdištěm pštrosů.

14. Divoká zvířata se budou setkávat s divokými psy a běs zavolá na svého druha; také se tam usadí Lilit a nalezne si místo odpočinku.

15. Uhnízdí se tam šípovitý had a naklade vejce, vysedí je a shromáždí ve svém stínu. Také se tam shromáždí luňáci, každý se svým druhem.

16. Hledejte v Hospodinově knize a čtěte, ani jedno z nich nechybí, žádný svého druha nepostrádá, protože má ústa to přikázala a jeho Duch je shromáždil.

17. On nechal padnout jejich los a jeho ruka jim ji rozdělila měřicí šňůrou: Budou ji vlastnit až navěky, z pokolení do pokolení v ní budou přebývat.