1. David si pomyslel: Kteréhokoli dne mohu být smeten Saulovou rukou. Nejlepší by pro mě bylo, kdybych unikl do pelištejské země. Saul pak upustí od toho, aby mě znovu hledal po celém izraelském území; tak uniknu z jeho ruky.
2. Nato David vstal a šel se šesti sty muži, kteří byli s ním, k Akíšovi, synu Maókovu, králi Gatu.
3. Potom David pobýval u Akíše v Gatu, on i jeho muži, každý se svou rodinou, David se svými dvěma ženami, Achínoamou Jizreelskou a Abígajilou Karmelskou, dříve ženou Nábalovou.
4. Když bylo oznámeno Saulovi, že David utekl do Gatu, již ho dále nehledal.
5. David řekl Akíšovi: Jestliže jsem našel nyní milost ve tvých očích, ať mi dají místo v některém z venkovských měst, abych se tam usadil. Proč by měl tvůj otrok bydlet s tebou v královském městě?
6. Akíš mu dal v onen den Siklag. Proto patří Siklag judským králům dodnes.
7. Doba, po kterou David pobýval na pelištejském území, byla jeden rok a čtyři měsíce.
8. David se svými muži vyrážel a napadal Gešúrejce, Girzejce a Amálekovce -- ti pobývali v zemi, kterou se od věků chodí do Šúru a až do egyptské země.
9. Když David vybíjel zemi, nenechával při životě muže ani ženu, ale bral ovce, skot, osly, velbloudy i oděvy. Pak se vracel a přicházel k Akíšovi.
10. Když se Akíš ptal: Kam jste dnes vtrhli?, David odpovídal: Do Negebu Judova či do Negebu Jerachmeelců či do Negebu Kénijců.
11. David nenechával při životě muže ani ženu, a nevodil je do Gatu. Říkal si: Jinak by nás udali slovy: Toto páchá David. To bylo jeho zvykem po celou dobu, kdy pobýval na pelištejském území.
12. Akíš Davidovi věřil. Říkal si: Jistě se zošklivil svému lidu, Izraelcům, a bude navěky mým otrokem.