1. Pelištejci shromáždili všechna svá vojska do Afeku, kdežto Izraelci tábořili u pramene, který je v Jizreelu.
2. Pelištejská knížata pochodovala po stech a po tisících a na konci pochodoval David a jeho muži s Akíšem.
3. Pelištejská knížata řekla: Co tihle Hebrejové? Akíš pelištejským knížatům odpověděl: To je přece David, otrok izraelského krále Saula, který byl se mnou rok či dva a neshledal jsem na něm nic zlého ode dne, kdy přeběhl, až dodnes.
4. Ale pelištejská knížata se na něj rozhněvala a řekla mu: Pošli toho muže zpět, ať se vrátí na své místo, které jsi mu určil. Ať s námi netáhne do boje a nestane se naším protivníkem v boji. Jak by se mohl zalíbit svému pánu? Cožpak ne hlavami těchto mužů?
5. Což to není David, o kterém zpívali při tancích: Saul pobil své tisíce, ale David své desetitisíce?
6. Akíš zavolal Davida a řekl mu: Jakože živ je Hospodin, jsi přímý a líbilo by se mi, abys se mnou táhl ve vojsku. Neshledal jsem na tobě nic zlého ode dne, kdy jsi přišel ke mně, až dodnes. Nelíbíš se ale knížatům.
7. Proto se nyní vrať a jdi v pokoji. Nečiň to, co se nelíbí pelištejským knížatům.
8. David řekl Akíšovi: Co jsem ale udělal? Co jsi shledal na svém otroku ode dne, kdy jsem k tobě přišel, až dodnes, že nemohu jít a bojovat proti nepřátelům svého pána a krále?
9. Akíš Davidovi odpověděl: Uznávám, že se mi líbíš jako posel Boží. Jenže pelištejská knížata řekla: Ať s námi netáhne do boje.
10. Nuže, časně zrána vstaň, i otroci mého pána, kteří přišli s tebou. Vstaňte časně zrána, a jak se rozjasní, jděte.
11. David se svými muži časně vstal, aby zrána šli a vrátili se do pelištejské země. Ale Pelištejci táhli do Jizreelu.