1. Stalo se, že když David se svými muži přišel třetího dne do Siklagu, Amálekovci vtrhli do Negebu a do Siklagu. Přepadli Siklag a spálili ho ohněm.
2. Zajali ženy a ty, kdo v něm byli, od nejmenšího do největšího. Nikoho neusmrtili, ale odvedli je a šli svou cestou.
3. Když přišel David se svými muži k městu, uviděli, že je spáleno ohněm a jejich ženy, synové i dcery jsou vzati do zajetí.
4. David a lid, který byl s ním, pozvedl svůj hlas a plakali, až už neměli sílu plakat.
5. Do zajetí byly vzaty i obě Davidovy ženy, Achínoam Jizreelská a Abígajil Karmelská, dříve žena Nábalova.
6. Davidovi bylo velmi úzko, protože lid řekl, že ho ukamenují. Všemu lidu bylo totiž hořko v duši, každému kvůli svým synům a dcerám. Ale David se posilnil v Hospodinu, svém Bohu.
7. Pak řekl David knězi Ebjátarovi, synu Achímelekovu: Přines mi efód. Ebjátar přinesl Davidovi efód.
8. David se doptával Hospodina: Mám pronásledovat tu loupežnou hordu? Dostihnu ji? Odpověděl mu: Pronásleduj, jistě ji dostihneš a jistě je vysvobodíš.
9. David šel se šesti sty muži, kteří byli s ním, a přišli až k potoku Besór. Tam zůstali ti, kdo pozaostávali.
10. David se čtyřmi sty muži pokračoval v pronásledování, ale dvě stě mužů, kteří byli příliš vyčerpaní, než aby mohli přejít potok Besór, tam zůstalo.
11. Na poli našli nějakého Egypťana a vzali ho k Davidovi. Dali mu pokrm, aby pojedl, a dali mu napít vodu.
12. Dali mu koláč z lisovaných fíků a dva sušené hrozny. Pojedl a ožil, neboť tři dny a tři noci nejedl pokrm a nepil vodu.
13. David se ho zeptal: Čí jsi a odkud jsi? On odpověděl: Jsem egyptský služebník, otrok jednoho Amálekovce. Můj pán mě opustil, protože jsem před třemi dny onemocněl.
14. Vtrhli jsme do Negebu Keretejců, do oblasti, která patří Judovi, a do Negebu Kálebova. Siklag jsme spálili ohněm.
15. David se ho zeptal: Zavedeš mě k té loupežné hordě. On odpověděl: Přísahej mi při Bohu, že mě neusmrtíš ani nevydáš do ruky mého pána, a zavedu tě k té loupežné hordě.
16. Pak ho k nim zavedl, a hle, byli rozloženi všude po zemi, jedli, pili a slavili svátek nad vší tou velkou kořistí, kterou pobrali v pelištejské a judské zemi.
17. David je pobíjel od soumraku až do večera druhého dne. Nikdo z nich neunikl, kromě čtyř set mládenců, kteří nasedli na velbloudy a utekli.
18. David vysvobodil všechno, co Amálekovci pobrali. Také obě své ženy David vysvobodil.
19. Nechybělo jim nic od nejmenšího do největšího, synové ani dcery, kořist a nic, co jim pobrali; David všechno přivedl zpět.
20. David pobral i všechen brav a skot. Hnali ten dobytek před sebou a říkali: To je Davidova kořist.
21. David přišel ke dvěma stům mužům, kteří byli příliš vyčerpaní, než aby mohli jít s Davidem, takže je nechali u potoka Besór. Ti vyšli Davidovi a lidu, který byl s ním, naproti. David přistoupil k lidu a zeptal se, jak se jim daří.
22. Promluvili však všichni zlí muži a ničemníci mezi těmi, kdo táhli s Davidem, a říkali: Protože s námi netáhli, nedáme jim nic z kořisti, kterou jsme vysvobodili. Každý ať si odvede pouze svou ženu a své syny a ať jdou.
23. David řekl: Nedělejte to, moji bratři, s tím, co nám dal Hospodin. Chránil nás a vydal do naší ruky loupežnou hordu, která vytáhla proti nám.
24. Kdo vás v této věci uposlechne? Ať je podíl toho, kdo vytáhl do boje, stejný jako podíl toho, kdo zůstal u výstroje; ať se spolu rozdělí.
25. A bývalo tak od onoho dne i nadále; určil to za ustanovení a nařízení v Izraeli až dodnes.
26. Když přišel David do Siklagu, poslal část z kořisti judským starším, svým přátelům, se slovy: Zde máte dar z kořisti Hospodinových nepřátel.
27. Těm, kteří byli v Bételu, těm, kteří byli v Rámotu v Negebu, těm, kteří byli v Jatiru,
28. těm, kteří byli v Aróeru, těm, kteří byli v Sifmótu, těm, kteří byli v Eštemóe,
29. těm, kteří byli v Rákalu, těm, kteří byli ve městech Jerachmeelců, těm, kteří byli ve městech Kénijců,
30. těm, kteří byli v Chormě, těm, kteří byli v Bórašanu, těm, kteří byli v Ataku,
31. těm, kteří byli v Chebrónu a na všech místech, kam chodíval David se svými muži.