1. Chana se takto modlila: Mé srdce se veselí z Hospodina, můj roh se pozvedá dík Hospodinu, má ústa se otevírají dokořán na mé nepřátele, neboť se raduji ze tvé záchrany.
2. Nikdo není svatý jako Hospodin, ano není kromě tebe, není taková skála jako náš Bůh.
3. Nemnožte povýšená slova, drzost ať nevyjde z vašich úst, vždyť Hospodin je Bohem poznání, on zvažuje činy.
4. Luky hrdinů jsou zlomeny, ale ti, kdo klopýtali, se přepásali udatností.
5. Ti, kdo byli nasyceni, jsou najati za pokrm, ti, kdo byli hladoví, přestali hladovět. Dokonce neplodná posedmé rodí, a ta, která měla mnoho synů, vadne.
6. Hospodin usmrcuje i oživuje, přivádí do podsvětí i vyvádí z něj.
7. Hospodin činí chudým i zbohacuje, ponižuje i povyšuje.
8. Pozvedá chudého z prachu, vytahuje nuzného ze smetiště, aby je posadil se šlechtici a dal jim do dědictví slavný trůn. Neboť Hospodinu patří sloupy země, na ně položil svět.
9. Chrání nohy svých věrných, ale ničemové zahynou v temnotě, neboť člověk nezvítězí vlastní silou.
10. Ti, kdo vedou při s Hospodinem, budou otřeseni, zahřmí proti nim z nebes, Hospodin bude soudit končiny země, dá sílu svému králi a vyvýší roh svého pomazaného.
11. Elkána šel do svého domu v Rámě a chlapec sloužil Hospodinu v přítomnosti kněze Élího.
12. Synové Élího byli ničemníci, neznali Hospodina,
13. ani kněžské nařízení pro lid. Kdykoliv někdo obětoval oběť, ještě když se maso vařilo, přicházel kněžský mládenec s trojzubou vidlicí v ruce,
14. vrazil ji do pekáče nebo do kotlíku nebo do kotle nebo do hrnce a všechno, co vidlice vytáhla, bral si kněz pro sebe. Takto jednali vůči všem Izraelcům, kteří tam do Šíla přicházeli.
15. Dokonce dříve než obětovali tuk, přicházel kněžský mládenec a říkal tomu, kdo obětoval: Dej maso na pečeni pro kněze. Nevezme od tebe maso vařené, ale syrové.
16. Když mu ten člověk řekl: Nejprve musí být obětován tuk, pak si vezmi to, po čem dychtíš, mládenec říkal: Ne, ale dej teď! Jestliže nedáš, vezmu si to násilím.
17. Hřích těchto mládenců byl před Hospodinem velmi veliký, protože tito muži opovrhovali Hospodinovou přídavnou obětí.
18. Samuel však sloužil před Hospodinem, chlapec přepásaný lněným efódem.
19. Jeho matka mu dělávala malý plášť a přinášela mu ho rok co rok, když přicházela se svým mužem obětovat každoroční oběť.
20. Élí požehnal Elkánovi a jeho ženě slovy: Ať ti Hospodin dá potomstvo z této ženy namísto toho, kterého vyžádala Hospodinu. Potom šli na své místo.
21. Hospodin navštívil Chanu, otěhotněla a porodila tři syny a dvě dcery. Chlapec Samuel vyrůstal s Hospodinem.
22. Élí byl velmi starý. Slyšel o všem, co páchali jeho synové celému Izraeli, i o tom, že spávali s ženami, které konaly službu u vchodu do stanu setkávání.
23. Řekl jim: Proč děláte takové věci? Od všeho tohoto lidu slyším o vašem zlém jednání!
24. Ne, moji synové! To není dobrá zpráva, která, jak slyším, koluje mezi Hospodinovým lidem.
25. Jestliže člověk zhřeší proti člověku, přimluví se za něj Bůh. Ale jestliže někdo zhřeší proti Hospodinu, kdo se přimluví za něj? Ale neuposlechli svého otce, neboť Hospodin se rozhodl je usmrtit.
26. Chlapec Samuel rostl v postavě i oblibě jak u Hospodina, tak i u lidí.
27. I přišel k Élímu muž Boží a řekl mu: Toto praví Hospodin: Cožpak jsem se jasně nezjevil domu tvého otce, když byli v Egyptě, v domě faraonově?
28. Ze všech izraelských kmenů jsem si ho vyvolil za kněze, aby obětoval na mém oltáři, pálil kadidlo a nosil přede mnou efód. Domu tvého otce jsem dal všechny ohnivé oběti synů Izraele.
29. Proč pohrdáte mým obětním hodem a přídavnou obětí, které jsem přikázal ve svém příbytku? Ctil jsi své syny víc než mě, když jste tloustli nejlepším ze všech přídavných obětí Izraele, mého lidu.
30. Proto je toto výrok Hospodina, Boha Izraele: Opravdu jsem řekl: Tvůj dům a dům tvého otce bude přicházet přede mne navěky. Ale nyní je toto Hospodinův výrok: Ať je to ode mne vzdáleno, protože ty, kdo mne ctí, poctím, ale ti, kdo mnou opovrhují, budou prokleti!
31. Hle, přicházejí dny, kdy odejmu tvou sílu a sílu domu tvého otce, takže ve tvém domě nebude stařec.
32. Uvidíš tíseň v mém příbytku při všem, co bude v Izraeli dáno do pořádku; ve tvém domě nebude po všechny dny stařec.
33. Nevyhladím ti od svého oltáře každého, abych skoncoval s tvýma očima a utrápil tvou duši, a všechen přírůstek tvého domu zemře v mužném věku.
34. A znamením ti bude to, co přijde na tvé dva syny, na Chofního a Pinchasa: Oba zemřou v jeden den.
35. Ustanovím si však věrného kněze, který bude jednat podle mého srdce a podle mé duše. Postavím mu trvalý dům a bude přicházet před mého pomazaného po všechny dny.
36. I stane se, že každý, kdo bude ze tvého domu ponechán, přijde se mu klanět za trochu peněz a bochník chleba a řekne: Připoj mě, prosím, k jedné z kněžských skupin, abych mohl jíst kousek chleba.