1. Stalo se, že když David domluvil se Saulem, Jónatanova duše se spojila s duší Davidovou. Jónatan si ho zamiloval jako sebe sama.
2. Saul ho v onen den přijal do služby a nedovolil mu vrátit se do domu jeho otce.
3. Jónatan uzavřel s Davidem smlouvu, protože ho miloval jako sám sebe.
4. Pak si Jónatan svlékl roucho, které měl na sobě, a dal ho Davidovi. Dal mu také své odění, svůj meč i luk a svůj pás.
5. David vytáhl, kamkoli ho Saul poslal, a všude měl úspěch. Proto ho Saul ustanovil nad bojovníky. To se líbilo všemu lidu i Saulovým otrokům.
6. Stalo se, že jak přicházeli, když se David vracel z boje proti Pelištejci, ženy ze všech izraelských měst vyšly vstříc králi Saulovi, aby zpívaly a tančily s tamburínami, s radostí a s triangly.
7. Radující se ženy zpívaly: Saul pobil své tisíce a David své desetitisíce.
8. Saul se velice rozzlobil a nelíbilo se mu to. Řekl: Davidovi přiřkly desetitisíce a mně přiřkly tisíce. Už mu chybí jen království.
9. Od onoho dne Saul hleděl na Davida s podezřením.
10. Příštího dne se stalo, že Saula uchvátil zlý duch od Boha a choval se uvnitř paláce jako prorok. David hrál svou rukou na loutnu jako každý den. Saul měl v ruce kopí.
11. Vtom Saul vrhl kopí, neboť si řekl: Přibodnu Davida ke stěně. David však před ním dvakrát uhnul.
12. Saul se Davida bál, protože s ním byl Hospodin, kdežto od Saula odstoupil.
13. Proto ho Saul od sebe odstranil a ustanovil ho velitelem nad tisícem, aby vycházel a vcházel před lidem.
14. Stalo se, že David měl na všech svých cestách úspěch a Hospodin byl s ním.
15. Když Saul viděl, že má David velký úspěch, měl z něho strach.
16. Celý Izrael i Juda však Davida miloval, protože před nimi vycházel a vcházel.
17. Saul řekl Davidovi: Zde je má starší dcera Mérab. Dám ti ji za ženu. Jenom buď mým bojovníkem a bojuj Hospodinovy boje. Saul si totiž řekl: Ať proti němu není moje ruka. Ať je proti němu ruka Pelištejců.
18. David ale Saulovi odpověděl: Kdo jsem já a co je můj rod, čeleď mého otce v Izraeli, abych se stal královým zetěm?
19. Tehdy, kdy měla být Saulova dcera Mérab dána Davidovi, se však stalo, že byla dána za ženu Adríelovi Mechólatskému.
20. Pak se do Davida zamilovala Saulova dcera Míkal. Když to Saulovi oznámili, líbilo se mu to.
21. Saul řekl: Dám mu ji, stane se mu léčkou a bude proti němu ruka Pelištejců. Davidovi potom Saul řekl: Staň se dnes mým zetěm prostřednictvím druhé dcery.
22. Svým otrokům Saul přikázal: Řekněte Davidovi potají toto: Podívej, král si tě oblíbil a všichni jeho otroci tě mají rádi. Staň se nyní královým zetěm.
23. Saulovi otroci řekli tato slova Davidovi, ale David odpověděl: Připadá vám to snadné se stát královým zetěm? Vždyť já jsem chudý a bezvýznamný člověk.
24. Saulovi otroci Saulovi oznámili: David odpověděl tak a tak.
25. Saul nato řekl: Povězte Davidovi toto: Král netouží po věnu, ale po stu předkožkách Pelištejců, aby se pomstil na králových nepřátelích. Saul totiž zamýšlel nechat Davida padnout rukou Pelištejců.
26. Jeho otroci oznámili tato slova Davidovi a Davidovi se to líbilo, že se stane královým zetěm. Nenaplnily se ani určené dny
27. a David vstal, vytáhl se svými muži a pobil dvě stě Pelištejců. David přinesl jejich předkožky a předložil je v plném počtu před krále, aby se stal královým zetěm. Saul mu pak dal svou dceru Míkal za ženu.
28. Když viděl Saul a poznal, že Hospodin je s Davidem a Saulova dcera Míkal ho miluje,
29. ještě více se Saul Davida bál a byl po všechen čas Davidovým nepřítelem.
30. Pelištejští velitelé dále vycházeli do boje. Pokaždé, když vytáhli, David měl větší úspěch než všichni Saulovi otroci. Proto bylo jeho jméno velmi vážené.