1. Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
2. Promluv k synům Izraele, ať se obrátí a utáboří se před Píchírótem, mezi Migdólem a mořem; utáboříte se před Baalsefónem, naproti němu u moře.
3. A farao si o synech Izraele řekne: Zmateně se v zemi potulují, zavřela se nad nimi pustina.
4. Pak posilním faraonovo srdce a bude vás pronásledovat; oslavím se na faraonovi i na celém jeho vojsku a Egypťané poznají, že já jsem Hospodin. A tak to učinili.
5. Když bylo egyptskému králi oznámeno, že lid utekl, srdce faraona a jeho otroků se obrátilo proti lidu a řekli: Co jsme to udělali, že jsme Izraele propustili z otroctví?
6. Zapřáhl tedy svůj vůz a svůj lid vzal s sebou.
7. Vzal šest set vybraných vozů a všechny další egyptské vozy s kapitánem na každém z nich.
8. Hospodin posilnil srdce faraona, egyptského krále, takže syny Izraele pronásledoval. Synové Izraele vycházeli se vztyčenou hlavou
9. a Egypťané je pronásledovali a dostihli je tábořící u moře -- všechny koně a vozy faraonovy, jeho jezdci a jeho vojsko -- u Píchírótu před Baalsefónem.
10. Když se farao přiblížil, synové Izraele pozdvihli oči, a hle, Egypťané táhli za nimi. Synové Izraele dostali veliký strach a úpěnlivě volali k Hospodinu.
11. Říkali Mojžíšovi: Což nebyly v Egyptě hroby, žes nás vzal zemřít do pustiny? Cos nám to udělal, žes nás vyvedl z Egypta?
12. Zdali to není to, co jsme ti říkali v Egyptě: Nech nás, ať otročíme Egypťanům, protože je pro nás lepší otročit Egypťanům, nežli zemřít v pustině.
13. Mojžíš však lidu řekl: Nebojte se, stůjte a hleďte na Hospodinovu záchranu, kterou vám dnes způsobí, protože Egypťany, které vidíte dnes, již nikdy více neuvidíte.
14. Hospodin bude bojovat za vás a vy budete mlčet.
15. Hospodin řekl Mojžíšovi: Proč ke mně úpěnlivě voláš? Řekni synům Izraele, ať vyrazí.
16. A ty zvedni svou hůl, vztáhni ruku nad moře a rozděl je, aby synové Izraele prošli prostředkem moře po suchu.
17. A já, hle, posilním srdce Egypťanů, že půjdou za nimi, a oslavím se na faraonovi a na celém jeho vojsku, na jeho vozech i na jeho jezdcích.
18. A Egypťané poznají, že já jsem Hospodin, až se oslavím na faraonovi, na jeho vozech a na jeho jezdcích.
19. Tu se anděl Boží, který šel před izraelským táborem, odtrhl a šel za nimi, a oblakový sloup se z jejich čela odtrhl a postavil se za ně
20. a vešel mezi egyptský tábor a izraelský tábor; jednomu byl oblakem a temnotou a druhému osvěcoval noc. Jeden se k druhému nepřiblížil po celou noc.
21. Mojžíš pak vztáhl ruku nad moře a Hospodin silným východním větrem rozháněl moře po celou noc a obrátil moře v souš. Tak byly vody rozděleny.
22. Synové Izraele šli prostředkem moře po suchu a vody jim byly hradbou napravo i nalevo.
23. Egypťané je pronásledovali -- všechny faraonovy koně, jeho vozy a jeho jezdci -- a vešli za nimi doprostřed moře.
24. V čase ranní hlídky Hospodin pohlédl na egyptský tábor z ohnivého a oblakového sloupu a přivedl egyptský tábor do zmatku.
25. Vyvrátil kola u jejich vozů, takže je vedli s obtížemi. Nato si Egypťané řekli: Utečme před Izraelci, protože Hospodin bojuje s nimi proti Egypťanům!
26. Tu Hospodin řekl Mojžíšovi: Vztáhni ruku nad moře, ať se vody vrátí na Egypťany, na jejich vozy a na jejich jezdce.
27. Mojžíš vztáhl ruku nad moře a moře se před rozbřeskem navrátilo do svého normálního stavu. Egypťané utíkali jemu vstříc. Tak Hospodin uvrhl Egypťany doprostřed moře.
28. Vody se navrátily a přikryly vozy a jezdce, všechny z faraonova vojska, kteří vešli za Izraelci do moře. Nezůstal z nich ani jediný.
29. Ale synové Izraele šli po suchu uprostřed moře a vody jim byly hradbou napravo i nalevo.
30. Onoho dne Hospodin zachránil Izraele z moci Egypťanů. Izrael viděl Egypťany mrtvé na břehu moře.
31. Tak Izrael uviděl velikou moc, kterou Hospodin prokázal na Egypťanech. Lid se bál Hospodina a uvěřil Hospodinu a jeho otroku Mojžíšovi.