1. Hospodin promluvil k Mojžíšovi: Jdi a vytáhni odsud, ty i lid, který jsi vyvedl z egyptské země, do země, o níž jsem přísahal Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi slovy: Tvému potomstvu ji dám.
2. Pošlu před tebou anděla a vyženu Kenaance, Emorejce, Chetejce, Perizejce, Chivejce a Jebúsejce.
3. Jdi do země oplývající mlékem a medem. Ale já nevytáhnu ve tvém středu, neboť jsi lid tvrdé šíje. Jinak bych s tebou po cestě skoncoval.
4. Když lid uslyšel tuto špatnou zprávu, truchlili a nebrali na sebe ozdoby.
5. Hospodin totiž řekl Mojžíšovi: Řekni synům Izraele: Jste lid tvrdé šíje. Půjduli jediný okamžik ve tvém středu, skoncuji s tebou. Nyní sundej ze sebe své ozdoby, abych poznal, jak mám s tebou naložit.
6. Tak se synové Izraele od hory Choréb zbavili svých ozdob.
7. Mojžíš vzal stan a postavil ho venku za táborem, daleko od tábora, a nazval ho stanem setkávání. Každý, kdo hledal Hospodina, vycházel ke stanu setkávání, který byl venku za táborem.
8. I stalo se, když Mojžíš vycházel ke stanu, že všechen lid povstával, zůstali stát každý u vchodu do svého stanu a hleděli za Mojžíšem, dokud nevešel do stanu.
9. A kdykoli Mojžíš vcházel do stanu, sestupoval oblakový sloup a zastavil se u vchodu do stanu; a Hospodin mluvil s Mojžíšem.
10. Když všechen lid viděl oblakový sloup stojící u vchodu do stanu, všechen lid povstal a klaněli se, každý u vchodu do svého stanu.
11. Hospodin mluvil s Mojžíšem tváří v tvář, tak jako mluví člověk se svým přítelem. Pak se vrátil do tábora, ale jeho služebník Jozue, syn Núnův, mládenec, se od stanu nevzdaloval.
12. Mojžíš řekl Hospodinu: Pohleď, ty mi říkáš: Vyveď tento lid, ale nedal jsi mi poznat, koho se mnou pošleš. Také jsi řekl: Znám tě jménem, ano nalezl jsi milost v mých očích.
13. Nuže, jestliže jsem opravdu nalezl milost ve tvých očích, dej mi poznat svou cestu, abych tě poznal a abych nalezl milost ve tvých očích a pohleď, že tento národ je tvým lidem.
14. Odpověděl: Moje přítomnost půjde s tebou a dám ti odpočinek.
15. I řekl mu: Jestliže tvá přítomnost nepůjde s námi, nevyváděj nás odsud.
16. Podle čeho se přece pozná, že jsem nalezl milost ve tvých očích, já i tvůj lid? Cožpak ne podle toho, že půjdeš s námi, takže budeme odlišeni, já a tvůj lid, od všech národů, které jsou na povrchu země?
17. Hospodin řekl Mojžíšovi: I to, o čem jsi promluvil, učiním, neboť jsi nalezl milost v mých očích a znám tě jménem.
18. On řekl: Ukaž mi svou slávu!
19. Odpověděl: Nechám projít kolem tebe všechnu svou dobrotu a zavolám před tebou jméno Hospodin. Smiluji se, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji.
20. Řekl: Nemůžeš vidět mou tvář, neboť člověk mě nemůže vidět a zůstat naživu.
21. A Hospodin řekl: Zde je místo u mě; zůstaň stát na skále.
22. I stane se, až bude přecházet má sláva, postavím tě do skalní dutiny a položím na tebe svou dlaň, dokud nepřejdu.
23. Pak sejmu svou dlaň a uvidíš má záda, ale má tvář nebude vidět.