kapitoly

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6
  7. 7
  8. 8
  9. 9
  10. 10
  11. 11
  12. 12
  13. 13
  14. 14
  15. 15
  16. 16
  17. 17
  18. 18
  19. 19
  20. 20
  21. 21
  22. 22
  23. 23
  24. 24
  25. 25
  26. 26
  27. 27
  28. 28
  29. 29
  30. 30
  31. 31
  32. 32
  33. 33
  34. 34
  35. 35
  36. 36
  37. 37
  38. 38
  39. 39
  40. 40

Starý Zákon

Nový Zákon

Exodus 16 Ceský studijní preklad (CSP)

Hospodin dává lidu manu

1. Když vyrazili z Élimu, přišla celá pospolitost synů Izraele do pustiny Sín, která je mezi Élimem a Sínajem, patnáctý den druhého měsíce od jejich vyjití z egyptské země.

2. A celá pospolitost synů Izraele reptala v pustině proti Mojžíšovi a proti Áronovi.

3. Synové Izraele jim říkali: Kéž bychom zemřeli Hospodinovou rukou v egyptské zemi, když jsme sedávali nad hrnci masa a jídali jsme chléb do sytosti! Protože jste nás vyvedli do této pustiny, abyste celé toto shromáždění nechali zemřít hlady.

4. Hospodin řekl Mojžíšovi: Hle, sešlu vám z nebe chléb a lid bude vycházet a sbírat pro svou každodenní potřebu, abych ho vyzkoušel, budeli chodit podle mého zákona nebo ne.

5. I stane se šestého dne, když budou připravovat, co přinesou, bude toho dvojnásobně, než co budou sbírat jiné dny.

Reptání lidu, dostávají maso

6. Mojžíš a Áron všem synům Izraele řekli: Večer tedy poznáte, že vás Hospodin vyvedl z egyptské země.

7. A ráno uvidíte Hospodinovu slávu, protože slyšel vaše reptání proti Hospodinu. Vždyť co jsme my, že reptáte proti nám?

8. Dále Mojžíš řekl: Když vám Hospodin dá večer k jídlu maso a ráno chléb k nasycení, poznáte, že Hospodin slyšel vaše reptání, jímž jste proti němu reptali. Vždyť co jsme my? Vaše reptání nebylo proti nám, ale proti Hospodinu.

9. Áronovi pak Mojžíš řekl: Řekni celé pospolitosti synů Izraele: Přistupte před Hospodina, protože slyšel vaše reptání.

10. A když Áron mluvil k celé pospolitosti synů Izraele, obrátili se k pustině, a tu se v oblaku ukázala Hospodinova sláva.

11. Nato Hospodin promluvil k Mojžíšovi:

12. Slyšel jsem reptání synů Izraele. Pověz jim toto: K večeru budete jíst maso a ráno se nasytíte chlebem. Tak poznáte, že já jsem Hospodin, váš Bůh.

13. Večer přitáhly křepelky a pokryly tábor. Ráno zas byla vrstva rosy okolo tábora.

14. Vrstva rosy se odpařila a hle, na povrchu pustiny leželo něco jemného křupavého, jemného jako jíní na zemi.

15. Když to synové Izraele viděli, říkali jeden druhému: Man hú? Nevěděli totiž, co to je. Mojžíš jim řekl: To je chléb, který vám Hospodin dal k jídlu.

16. To je to, o čem Hospodin přikázal: Nasbírejte toho každý podle toho, co sníte. Vezmete si každý podle počtu lidí ve svém stanu, ómer na hlavu.

17. Synové Izraele tak učinili a nasbírali jedni více a jiní méně.

18. Pak odměřili po ómeru. Nepřebylo tomu, kdo měl více, a ten, kdo měl méně, neměl nedostatek. Každý nasbíral podle toho, co snědl.

19. Mojžíš jim řekl: Nikdo si nic z toho neponechejte do rána.

20. Ale neposlechli Mojžíše a někteří si něco z toho ponechali do rána. To však zčervivělo a zasmrádlo. Mojžíš se proto na ně rozhněval.

21. Tedy to sbírali ráno co ráno, každý podle toho, co snědl. Když začalo hřát slunce, rozplynulo se to.

Zachování soboty

22. A šestého dne nasbírali dvojnásobné množství potravy, dva ómery na osobu. Všichni předáci pospolitosti přišli a oznámili to Mojžíšovi.

23. Odpověděl jim: To je to, co promluvil Hospodin: Zítra bude odpočinutí -- svatá sobota Hospodinova. To, co máte napéct, napečte a to, co máte uvařit, uvařte a vše, co bude přebývat, si uložte a uchovejte do rána.

24. Uložili to tedy do rána tak, jak Mojžíš přikázal, a nezasmrádlo to, ani v tom nebyly larvy.

25. Mojžíš pak řekl: Snězte to dnes, protože dnes je sobota Hospodinova. Dnes na poli nic nenaleznete.

26. Šest dní to budete sbírat, ale sedmý den je sobota, v ní nic nebude.

27. Když sedmého dne přesto někteří z lidu vyšli sbírat, nic nenašli.

28. Hospodin řekl Mojžíšovi: Jak dlouho budete odmítat zachovávat mé příkazy a zákony?

29. Hleďte, vždyť Hospodin vám dal sobotu, proto vám šestého dne dává pokrm na dva dny. Zůstaňte každý, kde jste, ať nikdo sedmého dne nevychází ze svého místa.

30. Lid tedy sedmého dne odpočíval.

31. Dům izraelský to pojmenoval mana. Bylo to bílé jako koriandrové zrno a chutnalo to jako koláč s medem.

32. Mojžíš řekl: Toto je věc, kterou přikázal Hospodin: Naplňte tím ómer, aby to bylo uchováno pro vaše generace, aby viděly chléb, kterým jsem vás krmil v pustině, když jsem vás vyvedl z egyptské země.

33. Mojžíš pak řekl Áronovi: Vezmi jeden džbán, dej tam plný ómer many a ulož ho před Hospodinem, aby to bylo uchováno pro vaše generace.

34. Tak, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi, Áron to uložil před truhlou svědectví, aby to bylo uchováno.

35. Synové Izraele jedli manu čtyřicet let, dokud nepřišli do obydlené země; jedli manu, dokud nepřišli na okraj země Kenaanu.

36. Ómer je desetina éfy.