3. I velkého koně donutíte k poslušnosti, jestliže mu do huby vložíte nepatrné udidlo.
4. Nebo taková loď: i když je velká a žene ji silný vítr, kormidelník ji ovládá malým kormidlem.
5. Jazyk je také nepatrný, a přesto může způsobit velké věci. Od malého plaménku může shořet celý les.
6. A jazyk je takový plamének. Zapálen hříchem může způsobit v duši člověka i v jeho okolí mnoho zla.
7. Člověk umí zkrotit různé druhy zvířat, ptáků, plazů i mořských živočichů,
8. ale svůj vlastní jazyk zkrotit nedovede. Co jednou vysloví zlého, vymkne se jeho vůli a šíří se to jako smrtelný jed.
9-10. Bratři, jedním a týmž jazykem nelze chválit nebeského Otce a zároveň nenávistně útočit na lidi, jeho děti.
11. Tak jako z jednoho pramene nevyvěrá zároveň sladká a hořká voda, tak nemůže ani z jedněch úst vycházet chvála a osočování.
12. Cožpak si můžete natrhat olivy z fíkovníku a fíky z vinné révy?
13. Pokládá se někdo za moudrého a zkušeného? Ať tedy prokáže svou moudrost jemným a krásným jednáním.