1. I stalo se potom, že se David doptával Hospodina: Mám jít do některého z judských měst? Hospodin mu odpověděl: Jdi. David se zeptal: Kam mám jít? Odpověděl: Do Chebrónu.
2. David tam šel a s ním také jeho dvě ženy, Achínoam Jizreelská a Abígajil Karmelská, dříve žena Nábalova.
3. Muže, kteří byli s ním, vzal David také s sebou, každého s jeho rodinou, a usadili se v chebrónských městech.
4. Judští muži přišli a pomazali tam Davida za krále nad domem judským. Potom Davidovi oznámili, že muži z Jábeše v Gileádu pohřbili Saula.
5. Nato poslal David k mužům v Jábeši v Gileádu posly a řekl jim: Jste požehnaní Hospodinu, že jste prokázali svému pánu Saulovi toto milosrdenství a pohřbili ho.
6. Ať nyní Hospodin prokáže milosrdenství a věrnost vám a také já vám budu prokazovat dobro, že jste to učinili.
7. Nyní posilněte své ruce a buďte udatní, protože váš pán Saul je mrtev, avšak mě dům judský pomazal za krále nad sebou.
8. Ovšem Abnér, syn Nérův, velitel Saulovy armády, vzal Íšbóšeta, syna Saulova, a přivedl ho do Machanajimu.
9. Ustanovil ho králem nad Gileádem, nad Ašúrci, nad Jizreelem, nad Efrajimem, nad Benjamínem a nad celým Izraelem.
10. Íšbóšetovi, synu Saulovu, bylo čtyřicet let, když se stal králem nad Izraelem, a kraloval dva roky. Jenom dům judský byl za Davidem.
11. Doba, po kterou byl David králem v Chebrónu nad domem judským, byla sedm let a šest měsíců.
12. Abnér, syn Nérův, a otroci Íšbóšeta, syna Saulova, vytáhli z Machanajimu do Gibeónu.
13. Také Jóab, syn Serújin, a Davidovi otroci vytáhli; setkali se u Gibeónského rybníka. Jedni zůstali na jedné straně rybníka, druzí na druhé straně rybníka.
14. Abnér řekl Jóabovi: Ať povstanou mládenci a utkají se před námi. Jóab odpověděl: Ať povstanou.
15. Povstali tedy a předstoupili v počtu dvanáct za Benjamínce a Íšbóšeta, syna Saulova, a dvanáct z Davidových otroků.
16. Jeden druhého uchopil za hlavu a vrazil mu meč do boku, takže padli zároveň. Proto se toto místo, které je v Gibeónu, nazývá Chelkatsúrím.
17. Onoho dne došlo k velice tvrdému boji a Abnér s izraelskými muži byl od Davidových otroků poražen.
18. Byli tam tři Serújini synové: Jóab, Abíšaj a Asáel. Asáel měl nohy rychlé jako nějaká gazela na poli.
19. Asáel pronásledoval Abnéra a neuhnul přitom od Abnéra napravo ani nalevo.
20. Abnér se za ním obrátil a zeptal se: To jsi ty, Asáeli? Odpověděl: Ano, já.
21. Abnér mu řekl: Uhni napravo nebo nalevo, chyť si jednoho z mládenců a vezmi si z něho kořist. Asáel však nechtěl od něj odbočit.
22. Abnér Asáelovi znovu pověděl: Odboč ode mě. Proč bych tě měl srazit k zemi? Jak bych se pak mohl ukázat před tvým bratrem Jóabem?
23. Ale on nechtěl odbočit, a tak mu Abnér vrazil tupý konec kopí do břicha, takže jím kopí proniklo. Padl tam a namístě zemřel. I stalo se, že všichni, kdo přicházeli na místo, kde Asáel padl a zemřel, se zastavili.
24. Ale Jóab a Abíšaj Abnéra pronásledovali. Když zapadalo slunce, dostali se na kopec Amá, který je u Gíachu, směrem ke Gibeónské pustině.
25. Synové Benjamínovi se shromáždili k Abnérovi, utvořili jeden oddíl a stáli na vrchu kopce.
26. Abnér zavolal na Jóaba: Cožpak bude meč stále požírat? Což nevíš, že na konci bude hořkost? Kdy už řekneš lidu, aby přestal pronásledovat své bratry?
27. Jóab odpověděl: Jakože živ je Bůh, kdybys nepromluvil, až teprve ráno by lid přestal pronásledovat svého bratra.
28. Potom zatroubil Jóab na beraní roh, všechen lid se zastavil a už Izraelce nepronásledovali; dál již nebojovali.
29. Abnér a jeho muži šli celou tu noc Arabou, přešli Jordán, prošli celý Bitrón a přišli do Machanajimu.
30. Když se Jóab vrátil z pronásledování Abnéra, shromáždil všechen lid a pohřešoval z Davidových otroků devatenáct mužů a Asáela.
31. Davidovi otroci pobili tři sta šedesát Benjamínců a Abnérových mužů, kteří zemřeli.
32. Asáela odnesli a pohřbili ho v hrobě jeho otce, který je v Betlémě. Pak šli Jóab a jeho muži celou noc a za úsvitu byli v Chebrónu.