1. Naskytl se tam ničemník jménem Šeba, syn Bichrího, Benjamínec. Ten zatroubil na beraní roh a volal: Nemáme podíl v Davidovi ani dědictví v synu Jišajovu. Všichni ke svým stanům, Izraelci.
2. Všichni Izraelci přešli od Davida k Šebovi, synu Bichrího, kdežto Judejci od Jordánu až k Jeruzalému se přidrželi svého krále.
3. David přišel domů do Jeruzaléma. Král vzal deset konkubín, které ponechal, aby pečovaly o dům, a dal je do domu, kde je hlídala stráž. Pečoval o ně, ale nevešel k nim. Byly zadržovány až do dne své smrti, žily jako vdovy.
4. Král řekl Amasovi: Za tři dny svolej ke mně Judejce a ty sám se sem dostav.
5. Amasa tedy šel svolat Judejce, ale zmeškal čas, který mu určil.
6. David řekl Abíšajovi: Šeba, syn Bichrího, bude vůči nám nyní jednat hůř nežli Abšalóm. Vezmi otroky svého pána a pronásleduj ho. Jinak si najde opevněná města a zmizí nám z očí.
7. Vytáhli za ním Jóabovi muži, Keretejci, Peletejci a všichni hrdinové. Vytáhli z Jeruzaléma pronásledovat Šebu, syna Bichrího.
8. Když byli u velkého kamene, který je v Gibeónu, šel proti nim Amasa. Jóab měl přepásané odění na svůj oděv a na něm pás a meč v pochvě připevněný na bedrech. Když šel, meč vypadl.
9. Jóab se Amasy zeptal: Jak se ti daří, můj bratře? Přitom Jóab uchopil pravou rukou Amasu za vousy, aby ho políbil.
10. Amasa nedával pozor na meč v Jóabově ruce. Ten mu ho vrazil do břicha, takže jeho vnitřnosti vyhřezly na zem. Druhou ránu nepotřeboval a zemřel. Jóab a jeho bratr Abíšaj potom pronásledovali Šebu, syna Bichrího.
11. Nad Amasou stál jeden z Jóabových služebníků a řekl: Kdo chce za Jóabem a kdo za Davidem, ať jde za Jóabem.
12. Amasa se válel v krvi uprostřed silnice. Ten muž viděl, že všechen lid zastavuje. Přenesl Amasu ze silnice na pole a hodil na něj roucho, protože viděl, že každý, kdo prochází kolem něj, se zastaví.
13. Jakmile byl odstraněn ze silnice, šel každý dál za Jóabem pronásledovat Šebu, syna Bichrího.
14. Ten prošel všechny izraelské kmeny až do Abelbétmaaky. Všichni Bérejci se shromáždili a šli také za ním.
15. Přitáhli a oblehli ho v Abelbétmaace. Navršili proti městu obléhací násep, který stál proti valu. Všechen lid, který byl s Jóabem, dělal nájezdy, aby svrhl hradby.
16. Nějaká moudrá žena z města zavolala: Poslyšte, poslyšte, řekněte Jóabovi: Přistup sem, chci si s tebou promluvit.
17. Přistoupil k ní a žena se ho zeptala: Ty jsi Jóab? Odpověděl: Ano, jsem. Řekla mu: Poslyš slova své otrokyně. Řekl: Poslouchám.
18. Řekla: Dříve se říkávalo: Ať se doptávají v Abelu. Tak věc vyřídili.
19. Já patřím k pokojným a věrným v Izraeli. Ty chceš usmrtit město, matku v Izraeli. Proč bys měl pohltit Hospodinovo dědictví?
20. Jóab odpověděl: Ať je to ode mě vzdáleno, ať je to vzdáleno, že bych chtěl něco pohltit či zničit.
21. Tak to není, ale nějaký muž z Efrajimského pohoří jménem Šeba, syn Bichrího, pozvedl ruku proti králi Davidovi. Vydejte jej samotného a odtáhnu od města. Žena Jóabovi odpověděla: Hle, jeho hlava ti bude hozena za hradby.
22. Žena přišla ve své moudrosti ke všemu lidu, usekli hlavu Šeby, syna Bichrího, a hodili ji Jóabovi. Ten zatroubil na beraní roh a rozešli se od města, každý ke svému stanu. Jóab se vrátil do Jeruzaléma ke králi.
23. Jóab byl nad celou izraelskou armádou. Benajáš, syn Jójadův, byl nad Keretejci a Peletejci.
24. Adorám byl nad nucenými pracemi, Jóšafat, syn Achílúdův, byl kancléřem.
25. Šeja byl písařem, Sádok a Ebjátar kněžími.
26. Také Íra Jaírský byl Davidovým knězem.