11. Marie stála venku před hrobem a plakala. Jak plakala, naklonila se do hrobu
12. a uviděla dva anděly v bílém rouchu sedící na místě, kde leželo Ježíšovo tělo; jednoho u hlavy a druhého u nohou.
13. A ti jí řekli: “Ženo, proč pláčeš?” Řekla jim: “Vzali mého Pána a nevím, kam ho položili.”
14. Když to řekla, otočila se dozadu a uviděla tam stát Ježíše; nevěděla však, že je to Ježíš.
15. Ježíš jí řekl: “Ženo, proč pláčeš? Koho hledáš?” Ona mu v domnění, že je to zahradník, řekla: “Pane, jestliže tys ho odnesl, řekni mi, kam jsi ho položil, a já si ho vezmu.”
16. Ježíš jí řekl: “Marie!” Ona se otočila a hebrejsky mu řekla: “Rabbuni”, což znamená "Učiteli".
17. Ježíš jí řekl: “Nedrž se mne, neboť jsem ještě nevystoupil ke [svému] Otci. Jdi k mým bratřím a řekni jim: "Vystupuji k Otci svému i k Otci vašemu, k Bohu svému i k Bohu vašemu."”
18. Marie Magdalská šla a zvěstovala učedníkům: “Viděla jsem Pána”, a oznámila jim to, co jí řekl.
19. Když byl večer téhož dne, prvního v týdnu, a učedníci byli ze strachu před Židy [shromážděni] za zavřenými dveřmi, přišel Ježíš, postavil se doprostřed a řekl jim: “Pokoj vám.”
20. Když to řekl, ukázal jim ruce a bok. I zaradovali se učedníci, když uviděli Pána.
21. [Ježíš] jim opět řekl: “Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, i já posílám vás.”
22. Po těchto slovech na ně dechl a řekl jim: “Přijměte Ducha Svatého.
23. Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, komu je zadržíte, tomu jsou zadrženy.”
24. Tomáš zvaný Didymos, jeden z Dvanácti, však nebyl s nimi, když Ježíš přišel.
25. Ostatní učedníci mu říkali: “Viděli jsme Pána.” On jim však řekl: “Pokud neuvidím stopu hřebů v jeho rukou a nevložím svůj prst na místo hřebů a svou ruku do jeho boku, neuvěřím.”