kapitoly

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
  6. 6
  7. 7
  8. 8
  9. 9
  10. 10
  11. 11
  12. 12
  13. 13
  14. 14
  15. 15
  16. 16
  17. 17
  18. 18
  19. 19
  20. 20
  21. 21

Starý Zákon

Nový Zákon

Jan 20 Ceský studijní preklad (CSP)

Prázdný hrob

1. Prvního dne týdne přišla Marie Magdalská časně ráno, ještě za tmy, ke hrobu a uviděla kámen odvalený od hrobu.

2. Běžela tedy a přišla k Šimonu Petrovi a k druhému učedníkovi, kterého měl Ježíš rád, a řekla jim: “Vzali Pána z hrobu a nevíme, kam ho položili.”

3. Petr a ten druhý učedník tedy vyšli a zamířili ke hrobu.

4. Běželi oba spolu, ale ten druhý učedník běžel napřed, rychleji než Petr, a přišel ke hrobu první.

5. Naklonil se dovnitř a uviděl tam ležet plátna, ale dovnitř nevstoupil.

6. Potom přišel také Šimon Petr, který šel za ním. Vešel do hrobu a uviděl tam ležet lněná plátna,

7. avšak šátek, který byl na Ježíšově hlavě, neležel se lněnými plátny, nýbrž byl svinut zvlášť na jednom místě.

8. Potom vstoupil i ten druhý učedník, který k hrobu přišel první; i uviděl a uvěřil.

9. Neboť ještě neznali Písmo, že musí vstát z mrtvých.

10. Učedníci pak opět odešli domů.

Ježíš se ukázal Marii

11. Marie stála venku před hrobem a plakala. Jak plakala, naklonila se do hrobu

12. a uviděla dva anděly v bílém rouchu sedící na místě, kde leželo Ježíšovo tělo; jednoho u hlavy a druhého u nohou.

13. A ti jí řekli: “Ženo, proč pláčeš?” Řekla jim: “Vzali mého Pána a nevím, kam ho položili.”

14. Když to řekla, otočila se dozadu a uviděla tam stát Ježíše; nevěděla však, že je to Ježíš.

15. Ježíš jí řekl: “Ženo, proč pláčeš? Koho hledáš?” Ona mu v domnění, že je to zahradník, řekla: “Pane, jestliže tys ho odnesl, řekni mi, kam jsi ho položil, a já si ho vezmu.”

16. Ježíš jí řekl: “Marie!” Ona se otočila a hebrejsky mu řekla: “Rabbuni”, což znamená "Učiteli".

17. Ježíš jí řekl: “Nedrž se mne, neboť jsem ještě nevystoupil ke [svému] Otci. Jdi k mým bratřím a řekni jim: "Vystupuji k Otci svému i k Otci vašemu, k Bohu svému i k Bohu vašemu."”

18. Marie Magdalská šla a zvěstovala učedníkům: “Viděla jsem Pána”, a oznámila jim to, co jí řekl.

Ježíš s učedníky

19. Když byl večer téhož dne, prvního v týdnu, a učedníci byli ze strachu před Židy [shromážděni] za zavřenými dveřmi, přišel Ježíš, postavil se doprostřed a řekl jim: “Pokoj vám.”

20. Když to řekl, ukázal jim ruce a bok. I zaradovali se učedníci, když uviděli Pána.

21. [Ježíš] jim opět řekl: “Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, i já posílám vás.”

22. Po těchto slovech na ně dechl a řekl jim: “Přijměte Ducha Svatého.

23. Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, komu je zadržíte, tomu jsou zadrženy.”

24. Tomáš zvaný Didymos, jeden z Dvanácti, však nebyl s nimi, když Ježíš přišel.

25. Ostatní učedníci mu říkali: “Viděli jsme Pána.” On jim však řekl: “Pokud neuvidím stopu hřebů v jeho rukou a nevložím svůj prst na místo hřebů a svou ruku do jeho boku, neuvěřím.”

26. Po osmi dnech byli jeho učedníci opět uvnitř a Tomáš s nimi. Ježíš přišel zavřenými dveřmi. Postavil se doprostřed a řekl: “Pokoj vám.”

27. Potom řekl Tomášovi: “Vztáhni svůj prst sem a pohleď na mé ruce, vztáhni svou ruku a vlož ji do mého boku; a nebuď nevěřící, ale věřící.”

28. Tomáš mu odpověděl slovy: “Můj Pán a můj Bůh.”

29. Ježíš mu řekl: “Že jsi mne viděl, uvěřil jsi. Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili.”

Cíl této knihy

30. Ještě mnoho jiných znamení, která nejsou zapsána v této knize, učinil Ježíš před [svými] učedníky.

31. Tato však jsou zapsána, abyste uvěřili, že Ježíš je Mesiáš, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu.