5. „To přikázání vám napsal kvůli tvrdosti vašeho srdce,“ řekl jim na to Ježíš.
6. „Od počátku stvoření je ale Bůh ‚učinil jako muže a ženu‘.
7. ‚Proto člověk opustí svého otce i matku, přilne ke své manželce
8. a ti dva budou jedno tělo.‘ A tak už nejsou dva, ale jedno tělo.
9. Co Bůh spojil, ať člověk nerozděluje.“
10. Doma se ho na to učedníci znovu vyptávali.
11. Odpověděl jim: „Kdokoli zapudí svou manželku a vezme si jinou, cizoloží proti ní.
12. Také žena, která opustí svého muže a vdá se za jiného, cizoloží.“
13. Tehdy k němu přinášeli malé děti, aby se jich dotkl, ale učedníci je okřikovali.
14. Když to Ježíš uviděl, rozhořčil se a řekl jim: „Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim – vždyť právě takovým patří Boží království!
15. Amen, říkám vám, že kdokoli nepřijme Boží království jako dítě, nikdy do něj nevejde.“
16. Potom je bral do náručí, vkládal na ně ruce a žehnal jim.
17. Když se znovu vydal na cestu, doběhl je jeden muž, poklekl před ním a ptal se ho: „Dobrý mistře, co mám udělat, abych se stal dědicem věčného života?“
18. „Proč mě nazýváš dobrým?“ opáčil Ježíš. „Nikdo není dobrý, jen jediný – Bůh.
19. Přikázání znáš: ‚Necizolož, nezabíjej, nekraď, nelži, nepodváděj, cti svého otce i matku.‘“