1. Ježíš ještě připojil podobenství o tom, jak je zapotřebí vytrvale se modlit:
2. „V jednom městě žil soudce, který na Boha nedal a na lidi se neohlížel.
3. Byla tam také jedna vdova a ta za ním neustále chodila, aby jí dopomohl v právu proti člověku, který jí ublížil.
4. Soudce ji dlouho odbýval, ale nakonec si řekl: ‚Je mi sice jedno, co si Bůh nebo lidé o té věci myslí,
5. ale když je tak neodbytná, vyhovím jí. Jinak bude stále za mnou chodit, až mne umoří.‘
6. Vidíte, neodbytné prosebnici nakonec vyhoví i tak špatný soudce.
7. Jak by Bůh nepřišel na pomoc těm, kteří k němu volají dnem i nocí.
8. I když jim okamžitě nevyhoví, přesto jim trpělivě naslouchá a nakonec pomůže v pravý čas. Ale až znovu přijdu, naleznu lidi s tak vytrvalou vírou?“
9. Těm, kteří si myslí, že jsou bez chyby, a dívají se na druhé spatra, vyprávěl Ježíš toto podobenství:
10. „Dva muži přišli do chrámu, aby se pomodlili; jeden farizej a druhý publikán.
11. Farizej si stoupl dopředu a modlil se: ‚Bože, děkuji ti, že nejsem tak chamtivý, nečestný nebo rozbíječ rodiny jako ostatní lidé, třeba jako tady ten výběrčí daní.
12. Dvakrát týdně se postím a dávám ti desetinu ze všech svých příjmů.‘
13. Ten výběrčí stál úplně vzadu, hlavu měl skloněnou, ani se neodvážil pohlédnout vzhůru. Na znamení lítosti se bil do prsou a modlil se: ‚Bože, slituj se nade mnou, jsem velký hříšník.‘“
14. Ježíš uzavřel: „Publikán nebyl v chrámu nadarmo; Bůh ho vzal na milost, ale toho farizeje si ani nevšiml. Každý, kdo vynáší sám sebe, bude pokořen, a kdo se před Bohem koří, bude povýšen.“
15. Lidé přinášeli k Ježíšovi i malé děti, aby jim žehnal. Když to učedníci viděli, odháněli je.
16. Ježíš však zavolal rodiče s dětmi k sobě a řekl: „Nebraňte dětem v přístupu ke mně, neodhánějte je. Boží království je právě pro takové, jako jsou ony;
17. kdo neuvěří tak prostě jako dítě, nevejde do něho.“
18. Jeden vznešený muž se Ježíše zeptal: „Svatý učiteli, co musím dělat, abych získal věčný život?“
19. Ježíš mu řekl: „Co tě vede k tomu, že mě nazýváš svatým? Vždyť svatý je pouze Bůh!
20. Znáš jeho přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nikoho neokradeš, nepomluvíš a nenařkneš nikoho křivě, budeš si vážit svých rodičů.“
21. Muž odpověděl: „Tato přikázání se snažím dodržovat už od svého mládí.“
22. Ježíš mu řekl: „A přece ti ještě něco chybí. Prodej všechno, co máš, rozdej to chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď a následuj mne.“
23. Jak to muž uslyšel, zesmutněl a odešel, protože byl velice bohatý.
24. Když to Ježíš uviděl, řekl: „Jak nesnadno přicházejí lidé k Bohu.
25. To spíš projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království.“
26. Lidé, kteří to slyšeli, se ptali: „Kdo tedy vůbec může být spasen?“
27. On odpověděl: „Na co člověk nestačí, to může učinit Bůh.“
28. Na to řekl Petr: „Ty víš, že jsme pro tebe opustili všechno a šli za tebou.“
29. Ježíš odpověděl: „Žádný, kdo se musel pro Boží království něčeho vzdát – domova, manželky, sourozenců, rodičů nebo dětí, nezůstane bez odměny.
30. Již v tomto světě získá mnohem více a v budoucím obdrží život věčný.“
31. Ježíš si vzal stranou svých dvanáct učedníků a řekl jim: „Jdeme teď do Jeruzaléma a tam se vyplní všechno, co napsali starodávní proroci o Synu člověka.
32. Budu vydán do rukou pohanů, budou se mi vysmívat, budou mne týrat a plivat na mě.
33. Pak mne zbičují a zabijí, ale třetího dne vstanu z mrtvých.“
34. Učedníci to vůbec nechápali a jeho slova jim byla záhadou.
35. Když se blížili k Jerichu, seděl u cesty slepec a žebral.
36. Slyšel, že kolem proudí davy lidí a ptal se, co to má znamenat.
37. Řekli mu, že tudy jde Ježíš z Nazaretu.
38. Začal volat: „Ježíši, Davidův potomku, slituj se nade mnou.“
39. Lidé, kteří Ježíše provázeli, slepce okřikovali, ale on volal tím víc: „Králi z Davidova rodu, slituj se nade mnou.“
40. Ježíš se zastavil a zavolal slepce k sobě.
41. Když ho k němu přivedli, zeptal se Ježíš: „Co pro tebe mám udělat?“ Slepec odpověděl: „Pane, ať vidím!“
42. Ježíš řekl: „Prohlédni! Tvá víra tě zachránila.“
43. V tom okamžiku slepec nabyl zrak, děkoval Bohu a šel za Ježíšem. A všichni, kteří toho byli svědky, chválili Boha.