1. V neděli brzy ráno se ženy vydaly ke hrobu a nesly s sebou vonné masti a oleje.
2. Kámen, který zakrýval vchod do hrobu ve skále, byl však odvalen stranou.
3. Ženy vešly dovnitř, ale tělo Pána Ježíše tam nenašly.
4. Bezradně se rozhlížely a vtom u nich stáli dva muži v oslnivě bílých oděvech.
5. Ženy se jich velice lekly a sklopily oči. Oni jim řekli: „Proč hledáte živého tam, kde jsou jen mrtví?
6. Ježíš tady není, je živ! Vzpomeňte si, jak vám ještě v Galileji říkal,
7. že bude jako Syn člověka vydán do rukou zlých lidí, ukřižován, ale třetí den vstane z mrtvých.“
8. Ženy si na to skutečně vzpomněly.
9. Vrátily se od hrobu a všechno vyprávěly jedenácti apoštolům a všem ostatním Ježíšovým žákům, které našly.
10. Svědkyně vzkříšení byly: Marie z Magdaly, Jana, Marie Jakubova a ještě další.
11. Učedníci jim však nevěřili a považovali jejich zprávu za výplod fantazie.
12. Petr se však přece jen rozběhl ke hrobu, nahlédl dovnitř a uviděl jen odložená plátna. Vrátil se a nemohl pochopit, co se stalo.
13. Jiní dva Ježíšovi učedníci šli toho dne do městečka Emauzy, nedaleko Jeruzaléma.
14. Cestou spolu hovořili o událostech posledních dnů.
15. Byli zabráni do rozhovoru, takže skoro ani nezpozorovali, že se k nim někdo přidal; byl to Ježíš.
16. Ale oni, jako by měli mlhu před očima, nepoznali ho,
17. ani když se s nimi dal do řeči: „O čem to mluvíte, že jste tak smutní?“ Zastavili se
18. a jeden z nich, Kleofáš, mu řekl: „Jdeš z Jeruzaléma a nevíš, co se tam teď o svátcích stalo?“
19. Ježíš chtěl, aby mu to vyprávěli, a tak pokračovali: „Cožpak jsi nic neslyšel o Ježíši z Nazaretu? O tom prorokovi, který tak mocně kázal a dělal zázraky? Bůh stál při něm a lidé ho měli v úctě.
20. A toho muže velerada odsoudila k smrti a byl ukřižován!
21. My jsme doufali, že on je ten očekávaný Mesiáš a že vysvobodí Izrael. Stalo se to předevčírem.
22. Dnes nás některé ženy překvapily zprávou: byly časně ráno u hrobu
23. a nenašly jeho tělo. Dokonce prý viděly anděly, kteří jim řekli, že Ježíš žije.
24. Někteří z našich si ověřili, že hrob je prázdný, ale jeho neviděli. A tak nevíme, co si o tom všem máme myslet.“
25. Ježíš jim na to řekl: „Proč jste tak nechápaví a proč váháte uvěřit tomu, co předpovídali už dávní proroci?
26. Mesiáš to musí přece všechno vytrpět, než nastolí své království.“
27. A začal jim vykládat všechna slova, která o něm byla napsána od Mojžíše až po proroky.
28. Když došli do Emauz, cíle jejich cesty, Ježíš jako by chtěl jít dál.
29. Oni ho však přemlouvali: „Zůstaň s námi, vždyť je již pozdě a stmívá se. Kam bys šel?“ Dal se tedy pozvat a vešel s nimi do domu.
30. Když zasedli k večeři, vzal Ježíš do rukou chléb, poděkoval Bohu, rozlomil ho a podával jim.
31. A v tu chvíli konečně prohlédli a poznali ho. Ale v tom okamžiku jim Ježíš zmizel.
32. Říkali si vzrušeně: „A proto nám bylo tak dobře u srdce, když s námi na cestě mluvil a vykládal nám smysl proroctví.“
33. Už nehleděli na to, že je večer a hned se vydali zpátky do Jeruzaléma. Našli jedenáct učedníků pohromadě s ostatními.
34. Apoštolové jim řekli: „Pán opravdu vstal z mrtvých! Ukázal se Petrovi!“
35. A oni zase vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak poznali Ježíše podle způsobu lámání chleba.
36. Ještě neskončili svoje vyprávění a tu sám Ježíš stál mezi nimi a pozdravil je: „Pokoj vám!“
37. Velice se lekli; domnívali se, že se jim zjevil nějaký duch.
38. Avšak on je pokáral: „Co se lekáte a proč si vymýšlíte takové věci?
39. Podívejte se na moje ruce a nohy, jsem to opravdu já. Můžete si na mne sáhnout, nejsem duch, ten nemá tělo z masa a kostí.“
40. Při těch slovech jim ukázal rány po hřebech na rukou i na nohou.
41. Jeho žáci tomu stále nemohli uvěřit, připadalo jim to příliš krásné, než aby to mohla být pravda. Požádal je tedy: „Máte tu něco k jídlu?“
42. Podali mu pečenou rybu a plástev medu
43. a on to s nimi snědl.
44. Pak jim řekl: „Vzpomeňte si! Když jsem býval s vámi, často jsem vám připomínal, že se musí naplnit všechno, co je o mně předpověděno u Mojžíše, Proroků a v Žalmech.“
45. A tak je dovedl k tomu, že konečně porozuměli slovům Bible, která o něm hovořila.
46. Pak pokračoval: „To všechno ukazovalo k tomu, že předpověděný Mesiáš musí mnoho vytrpět, zemřít a třetího dne vstát z mrtvých.
47. A nyní se lidé všech národů musí dovědět, že on má právo odpouštět hříchy a moc změnit jejich život. Začne se to rozhlašovat nejprve v Jeruzalémě.
48. Vy budete dosvědčovat všechno, co se událo a čeho jste byli svědky.
49. A já vám pošlu Ducha svatého, kterého vám slíbil můj Otec. Čekejte v Jeruzalémě, pokud vás Bůh nevybaví touto mocí.“
50. Pak je vedl známou cestou z Jeruzaléma do Betanie. Zastavili se a Ježíš zvedl ruce, aby učedníkům požehnal.
51. Když jim žehnal, vzdaloval se vzhůru, až jim zmizel v oblacích.
52. Uctivě se mu poklonili a pak se radostně vrátili do Jeruzaléma.
53. Dobu čekání trávili v chrámu, kde chválili Boha.