9. Mocipáni, kteří s ním smilnili a hýřili, nad ním budou plakat a naříkat, až uvidí dým hořícího města.
10. Plni hrůzy se mu neodváží jít na pomoc a budou jen z povzdálí skučet:„Škoda, škoda tě,veliký a mocný Babylóne!Co se to s tebou najednou stalo?“
11-12. I bohatí obchodníci budou toho města velice želet, protože přijde nazmar jejich zboží, sklady zlata a stříbra, drahých kamenů a perel, nejjemnějšího plátna, purpuru, hedvábí a šarlatu, vonných dřev a uměleckých předmětů ze slonoviny, vzácných dřev, mědi, oceli a mramoru.
13. Komu teď nabídnou skořici a jiná koření, voňavky, masti, kadidlo, víno a olej, mouku a obilí, dobytek a koně, vozy, ano i těla a duše lidí?
14. Všechno bohatství, které to město tak dychtivě shromažďovalo, přišlo vniveč, po všem jeho lesku a nádheře není už památky.
15. Ti, kteří s ním obchodovali a bohatli z něho, tu stojí opodál, děsí se té zkázy
16. a bědují:„Škoda tě, veliké město,škoda tě milovníku jemných látek,purpuru a šarlatu,zlata, drahokamů a perel.V jedné hodině vzalo za své takové bohatství!“
17. Ani loďaři, kapitáni lodí, námořníci a kdokoliv se zabývá mořeplavbou se neodváží přispět tomu městu na pomoc.
18-19. Budou jen lamentovat a truchlit: „Tobě už se žádné město nikdy nevyrovná! Škoda tě, škoda, jak jen z tvého blahobytu těžila námořní doprava. A v jedné hodině je všechno v troskách!“
20. Avšak raduj se, nebe, i ty, věrná církvi, protože se vás Bůh zastal. Dal tomu městu zakusit tvrdost soudů, které ono vynášelo nad vámi.
21. Jeden silný anděl pak zdvihl obrovský kámen a vhodil ho do moře se slovy:„Veliké město Babylón zmizí navždy jako kámen v hlubinách.
22. Nikdy už v něm nezazní hudba ani zpěv.Nikdy se už v něm neusadí žádný řemeslník,nikdy už v něm nezazní lomození strojů.
23. Ztemní a žádné okno už se v něm nerozsvítí.Nikdy se už v něm neozve svatební veselí.Jeho obchodníci ovládali celý svět a jeho opojné nápoje mámily celé národy.