13. Komu teď nabídnou skořici a jiná koření, voňavky, masti, kadidlo, víno a olej, mouku a obilí, dobytek a koně, vozy, ano i těla a duše lidí?
14. Všechno bohatství, které to město tak dychtivě shromažďovalo, přišlo vniveč, po všem jeho lesku a nádheře není už památky.
15. Ti, kteří s ním obchodovali a bohatli z něho, tu stojí opodál, děsí se té zkázy
16. a bědují:„Škoda tě, veliké město,škoda tě milovníku jemných látek,purpuru a šarlatu,zlata, drahokamů a perel.V jedné hodině vzalo za své takové bohatství!“
17. Ani loďaři, kapitáni lodí, námořníci a kdokoliv se zabývá mořeplavbou se neodváží přispět tomu městu na pomoc.
18-19. Budou jen lamentovat a truchlit: „Tobě už se žádné město nikdy nevyrovná! Škoda tě, škoda, jak jen z tvého blahobytu těžila námořní doprava. A v jedné hodině je všechno v troskách!“