1. Jeden ze sedmi andělů, kteří vylili sedm číší hněvu, vyzval: „Pojď, ukáži ti soud nad tou nevěstkou, která vládne nad mnohými vodami,
2. se kterou se spouštěli vládcové země a obyvatelé se opíjeli vínem její nemravnosti.“
3. Anděl mě přenesl v duchu na poušť a tam jsem uviděl tu ženu.
4. Seděla na šarlatově zbarvené šelmě se sedmi hlavami, desíti rohy a mající mnoho jmen, jimiž se rouhala proti Bohu. Žena sama byla oděna jako královna do purpuru a šarlatu, nazdobena šperky ze zlata, drahokamů a perel. Pozvedala bujně zlatou číši plnou neřesti.
5. Na čele měla napsáno jinotajné jméno„Velké město Babylón –matka modloslužebnica všech ohavností země“.
6. S úžasem a hrůzou jsem poznal, že je opilá krví věřících a mučedníků pro Ježíše.
7. Anděl mi řekl: „Proč se hrozíš? Odhalím ti tajemství té ženy i toho zvířete, sedmihlavého a desetirohého, které ji nese.
8. Ta šelma už řádila, byla přemožena, ale ještě jednou smí vyjít ven z propasti, aby ukázala svou sílu, dříve než zahyne navždy. Obyvatelé země, jejichž jména nejsou zapsána v Knize života, užasnou, až uvidí tu šelmu, která byla, není a zase nakrátko bude.
9. Moudrý, snaž se pochopit: Sedm hlav je sedm pahorků, na nichž ta žena trůní.