1. Velekněz je člověk, který jménem ostatních předstupuje před Boha a přináší mu dary a oběti s prosbou o smíření.
2-3. Protože i on podléhá slabostem, musí přinášet oběti nejen za lid, ale i za sebe a je schopen chápat nevědomé a pobloudilé.
4. Toto postavení si nikdo nemůže svévolně přivlastnit, ale musí k němu být Bohem povolán.
5. Ani Kristus se k němu sám nepovznesl. Ustanovil ho Bůh, když mu řekl:„Ty jsi můj syn,já jsem tě dnes zplodil.“
6. A jindy prohlásil:„Jsi na věky knězem podle řádu Malkísedekova.“
7. Když byl Kristus na zemi, přednášel hlasitě, úpěnlivě a s pláčem prosby Bohu, který ho jediný mohl zachránit před smrtí. Bůh ho v jeho úzkosti vyslyšel.
8-9. Ačkoliv byl Boží Syn, měl se ve škole utrpení naučit, co znamená bezvýhradná poslušnost. Když v té zkoušce obstál, stal se všem, kdo se mu podrobují, zdrojem trvalé ochrany.