19. Říkáš: „Byly přece ulámány, abych já mohl zaujmout jejich místo.“
20. Máš pravdu, byly ulámány kvůli své nevěře a ty rosteš na jejich místě díky své víře. To však měj za důvod spíš k pokoře než k domýšlivosti.
21. Když Bůh neušetřil větve původní, tím spíš by neušetřil tebe.
22. Máš v tom vidět důkaz jeho přísnosti, ale zároveň i dobroty: přísnosti k odpadlým a dobroty k tobě – pokud ovšem zůstaneš věrný. Jinak odřízne i tebe.
23-24. A stejně i židé, vrátí-li se k Bohu, budou naroubováni zase zpět. Bude to tím snadnější, že Bůh je vlastně jen vrátí na jejich původní místo.Nemělo by vám zůstat tajemstvím, bratři, jaké úmysly má Bůh s Izraelem,
25. a nechci vás ponechat jen vašim představám. Část židů zůstane od Boha odvrácena tak dlouho, dokud počet povolaných z ostatních národů nebude dovršen. Když se to stane,
26. otevře se cesta všemu Izraeli a nalezne spasení, jak píše Izajáš:„Z Jeruzaléma přijde vysvoboditela všechnu bezbožnost z národa vymýtí.
27. Já, Bůh, s nimi učiním smlouvu,že všechny jejich viny zahladím.“
28. Jak se tedy máte na židy dívat? Nepřijali Pána Ježíše Krista, a proto je můžete pokládat za Boží odpůrce; přitom však nezapomínejte, že vás jejich vzdor přivedl k Božímu milosrdenství. Bůh je však stále miluje, protože jsou dětmi svých předků, které on vyvolil.
29. Když Bůh něco daruje, nebere to zpět; když někoho povolá, sám to neruší.
30. Vy jste kdysi Boha odmítali, ale teď se vám dostalo Božího milosrdenství, když ho židé odmítli.
31. V podobné situaci jsou teď oni. Staví se odmítavě k milosti, která byla udělena vám právě proto, aby ji nakonec mohli dostat i oni.
32. Tak se všichni nerozdílně stali svou neposlušností stejně závislými na Boží milosti, jak Bůh chtěl.
33. Jak nesmírné je Boží bohatství,jak hluboká jeho moudrost a poznání.Jak nevyzpytatelná jeho rozhodnutí a nepředvídatelné jeho jednání!
34. Kdo může pochopit Boží myšlení,kdo byl kdy jeho poradcem?
35. Kdo mu kdy dal něco ze svého,aby mu to on musel vrátit?