31. Jaký div! Němí mluví, chromí chodí, zmrzačení jsou zdrávi a slepí vidí. Okolostojící nad tím žasli a vzdávali díky Bohu.
32. Ježíš zavolal svoje učedníky a řekl jim: „Je mi těch lidí líto, vždyť tu jsou se mnou tři dny a nemají už nic k jídlu. Nechci je nechat odejít hladové, vždyť by ani nedošli domů!“
33. Učedníci odpověděli: „Kde v takové pustině vezmeme chléb pro tolik lidí?“
34. „Kolik jídla máte s sebou?“ zeptal se Ježíš.„Sedm chlebů a několik ryb,“ odpověděli učedníci.
35. Ježíš rozkázal, aby se shromáždění lidé usadili.
36. Vzal těch sedm chlebů a ryby, poděkoval za ně Bohu; pak je lámal a dával učedníkům a ti je rozdávali shromážděným.
37-38. Najedlo se tam dosyta čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí – a ještě sebrali sedm košíků zbytků.
39. Pak se Ježíš s nimi rozloučil, vstoupil do člunu a přeplul do Magdalské krajiny.